» Kavárna » Sváteční chvilky poezie

Básně - autor (-ři) neznámý(-í), šířeno volně e-mailem

Šla Nanynka do zelí.

 

Šla Nanynka do zelí, do zelí, do zelí,

natrhala lupení, lupeníčka.

Přišel za ní Pepíček,

pošlapal jí košíček.

Ty, ty, ty,   ty, ty, ty,

ty to budeš platiti.

 

Jak by to napsal Karel Jaromír Erben:

 

Ráno, raníčko panna vstala

a košíček si přichystala.

„Půjdu matičko pro zelí,

k vepřové, co je v neděli.“

 

„Ach, nechoď, nechoď na lupení,

Pepíkovi co věřit není,

chytne tě, mladý ničema

a pověst tvá bude zničena.“

 

Nemá Nanynka, nemá stání,

pro zelí ji cos pohání,

kuchařská vášeň ji nutí

dodat jím vepřové chuti.

 

První lupínek ulomila,

věštba matky se vyplnila.

Josefa statná postava

koš v troskách ležet nechává.

 

Než záře nebe pozlatila,

svou vášeň draze zaplatila.

A za rok v košíčku – jaký žal,

Pepíček malý zaplakal.

 

 Jak by báseň napsal Jaroslav Vrchlický:

 

Byl jednou jeden Pepíček,

muž statný, vzrostlý, smělý

a na poli si nasázel

brambory, řepu, zelí.

 

Nanynka hezká dívka je,

veselá po den celý,

ta na lupení vyšla si

do Pepíčkova zelí.

 

Se zpěvem na rtech přechází

na poli dívka mladá

a natrhané lupení

si do košíčku skládá.

 

Netuší však, že Pepíček

tam z vršku pokukuje

a černá jeho duše již

jí mrzkou zradu kuje.

 

A číhá tam jak lítý drak

skryt v hustém křoví v lese

a zlost mu nitrem plápolá

a brada se mu třese.

 

Vzal do ruky svůj hromný kyj

a hnal se dolů srázem

a mocným kyje rozmachem

jí košík rozbil rázem.

 

Jak by možná psal na toto téma Petr Bezruč:

 

Sto roků na pole chodila,

sto roků trhala zelí,

až přišel z Frýdku Pepíček

a složit se v zelí jí velí.

 

Sto roků s košem chodila,

sto roků byl košík celý,

dneska je košík pošlapán,

kdo ti ho Nanynko zcelí?

 

Siroty pláčí, mají hlad,

tak jako dříve ho měly.

Přijde den, z šachet jde plamen a dým,

přijde den – bude i zelí.

 

Jaroslav Seifert:

 

Mé sny a dětství bez léčky,

kam jste se náhle poděly?

Modraly se poměnečky

a Nanynka šla do zelí.

 

Trhala lupen po lupeni,

zpívala, světlem oděná,

až přišel Pepík – sbohem snění –

proč si ho brala, kačena?

 

No – dopadlo to tak, jak chtěli.

Mé srdce, jen se těžce slož.

On dostal Nánu, Nána zelí –

a na mne zůstal jenom koš.

 

Antonín Sova:

 

Kdo vám pošlapal košík, kdo?

kdo v posledním stisku léta

v stříbrném soumraku

za lehké závoje mlh skryl slzy loučení

a nechal se hladit laskavými prsty břízek?

 

Jen José stojící za sosnou

tak zářící v západu slunce

- spojení rukou a srdcí…

 

Kdo vás nechal, nevděční,

skrýti si tvář v chladivém zelí?

Proč nutíte polibky vlahé rty

šeptati zmlkle v přemýšlení?

 

Kdo vám pošlapal košíček

 

Otokar Březina:

 

V šílených vírech nekonečných závratí,

zahořklým popelem věčných soumraků,

tisíce mlčenlivých duší jako opilci prokletí,

vešla jsi ty – dokonalá v zelí zázraků.

 

A hudba pramenů na napjatých nervech

hrajících krvavé sonety

v pošlapaném koši extase,

v étheru bezedných propastí

a v bledých par přízraků.

 

Před velkými dveřmi Poznání

stáli tu mlčky,

On, Ty a zelí.

 

Francois Villon:

 

Balada o couravé Nandě

 

Lisetko, Žando, Marvelli,

Fanetko, Káčo uličnice,

páteři, žáčci nesmělí,

namalované krasavice,

stírejte slzy, palte svíce.

Zní poslední má serenáda.

Couravé nandy není více –

vzpomeňte na ni, na neřáda.

 

Ty její horké pocely,

ten žár, když vklouzla do světnice,

a vyváděla v posteli,

žes zapomněl i na štěnice.

To byla k sakru milostnice.

A měla vám mě holka ráda.

Byla jak burtskej ořech v mlíce –

vzpomeňte na ni, na neřáda.

 

Zrovna minulou neděli

vyšla, jak byly tyhle hice,

pytlačit někam do zelí.

Přišel tam Pepík, zblejsk ji v trice

a dal jí košem do palice.

Chudinka, byla ještě mladá,

zhasla hned jako malá mšice –

vzpomeňte na ni, na neřáda.

 

Poslání:

Nožičky měla gazelí,

široké boky, úzká záda

a teď je, chudák, s anděly –

vzpomeňte na ni, na neřáda.

 

Vítězslav Nezval:

 

Poema

 

Bylo to jednou z jitra v neděli,

Nanynka, které přezdívali Nelly,

šla trhat zelí, zelí, zelí.

 

Bylo to zelí - nebo bolehlav.

Dopitá láhev. Deset černých káv.

Rodí se báseň. Haf, haf, haf.

 

Zavřená kniha. Otevřený hrob.

Doluji verš jako zlatokop.

A košíček je trop, trop, trop.

 

Marie Pujmanová:

 

Šťastné dítě v chatrných šatičkách

na boso chodila Nanynka, dívka rozmilá.

Po poli běhala celý den.

Doma byl hlad.

 

Pepík, syn kulaka

na poli přepad ji.

Košík i poctivost,

všechno tak ztratila

pro hlávku zelí.

 

Únor vše změnil.

 

Na velkých lánech společně roste

pro všechny zelí.

Kulaci zmizeli, není jich více,

s úsměvem šťastným s traktorem jezdí

a s malým Pepíčkem – Nanynka – družstevnice.

 

Vladimír Majakovský:

 

Ratata bum

                      hromy

                                        třeskly,

Nanda se

                   pro večeři

                                           krade.

Loupežník v zelí

                             drzý,

                                          smělý,

                                                        na ni tam číhá.

Tma je

                  všude.

Rozlámal košík.

                          Rozkop jak smetí.

Přes pole

                     zleva

                                   levá

                                                 levá

Krasnoarmějci

                              letí.

Přilehnou k líčku

                               na políčku,

zadrhnou kulaku

                              kol hrdla smyčku.

Za všechny,

                     za Rus,

                                           za Revoluci.

Za krásu dychtivou

                                bubnujte

                                                  kluci.

Kdo je tu pánem,

                             kdo tady

                                                  velí?

Komisař rudý

                           rozkročen

                                                   v zelí.

 

Konec.

Jarda | 06.04.2015 09:49
1

Poezie

zorka | 06.04.2015 12:20
Těším se na pokračování. Koho tam ještě máš?
ODKAZ:
2

1: Poezie

Jarda | 06.04.2015 15:12
Možná to dá po nedělích do prázdnin. Čekají ještě Jaroslav Vrchlický, Petr Bezruč, Jaroslav Seifert, Antonín Sova, Marie Pujmanová, Otokar Březina, Francois Villon, Vítězslav Nezval a Vladimír Majakovskij.
ODKAZ:
3

2: Chvilky poezie...

alava | 06.04.2015 17:55
...no to je bomba! Znám leccos, ale tohle ne. Pokračuj svižně - neb škoda dne kdy jsme se nezasmáli!!
ODKAZ:
4

Poezie

Maruš | 06.04.2015 18:07
To se mi líbí.K.J.Erben má velkého konkurenta.Jen pokračuj.
ODKAZ:
5

4: Dobře,

Jarda | 06.04.2015 18:17
jsou ty svátky, dám ještě jednu.
ODKAZ:
6

Vrchlický...

alava | 06.04.2015 20:24
... móc hezky to pokračuje. Také jsem jednou přebásnila celou báseň Byl jednou jeden kouzelník...
ODKAZ:
7

Poezie

Maruš | 06.04.2015 20:33
Chudinka Nanynka,ať nepláče,košíček jí upletu nový.Je to můj obor.A Pepík by zasloužil přehnout přes koleno.Móc dobrý,Vrchlický by měl radost.
ODKAZ:
8

lidová tvořist

Helena | 07.04.2015 14:21
Lidová tvořivost nezná mezí :-)
ODKAZ:
9

8: Lidová tvořivost

Jarda | 07.04.2015 18:45
Tak to máš pravdu, tahle sada básní pochází z počátku šedesátých let, nevím, kdo to kde vyhrabal. Vzpomínám si, že můj kamarád na vojně použil v jakémsi vojenském literárním pásmu verše Vladimíra Majakovského z této sady, recitoval je veřejně z jeviště a vykoledoval si průser a zákaz veřejného vystupování. Je to lidová tvořivost, ale zas je to lepší než chlastat.
ODKAZ:
10

Jestli můžu, připojím se k té sváteční chvilce poezie jednou sprostonárodní

Jana P | 07.04.2015 21:40
Pes jitrničku sežral, docela maličkou,
když posvačit ji chtěli v parku děd s babičkou.
Byl to však velkej malér a žádná legrace -
- von to byl totiž čokl ňákýho poslance.
"Copak tohle se dělá, copak to může být,
aby žral jeho Benny totéž, co sprostý lid?"
Byl to pořádnej mazec v bufáči U vola,
když tam na příkaz shora vletěla kontrola.
Potkani v divym reji, švábů sněm pod pultem
k zděšení pánů řádí v počtu tu převelkém.
Zděsil se náš poslanec, v sněmovnu pospíšil,
k rychlému projednání příspěvek přihlásil.
K ochraně psů i ptactva přednes´ řeč kratičkou
o tom, jak jitrničku sežral pes maličkou...
ODKAZ:
11

10: Chudák pejsek,

Jarda | 07.04.2015 23:46
mohl se otrávit, my už jsme zvyklí...
ODKAZ:
12

Poezie

Hanka | 08.04.2015 00:21
Po delší době jsem se opět vrátila domů a zírám jak divá.!!!Z vás se stali umělci!!!!Blahopřeji a asi navrhnu nějaké veřejné ocenění,nějaký řád.....
ODKAZ:
13

9: Majakovsky

akimoro | 08.04.2015 06:48
Majakovskýho jsem četla coby dítko školou povinné. Připravila jsem si od něj báseň na soutěž, ale už nevím jak se jmenovala. Pamatuji si jen, že končila - až měl mozol na tom místě na kterým se zasedá. tenkrát to byl poprask a já dostala poznámku, že recituju nevhodné básně.
ODKAZ:
14

12: Řád?

Jarda | 08.04.2015 08:44
Hanko, už aby to bylo! Už jsme moc dlouho nic nedostali! Už prahneme!
ODKAZ:
15

13: Majakovský

Jarda | 08.04.2015 08:46
toho jsme probírali při ruštině, tenkrát nás udivil název jedné jeho sbírky. "Óblako v štanách" (Oblak v kalhotách). Na naše otázky nám bylo řečeno: "Óblako v štanách, nu, pačemu nět? Prósto tak, Óblako v štanách..." Pamatuji si to dodnes, ale nevím, odkud, jak a komu se ten oblak do kalhot dostal. Záhada historie.
ODKAZ:
16

15: Majakovský

17

16: Nádhera! Skvělé!

Jarda | 08.04.2015 09:37
Člověk ani nemusí rozumět! I ten kostým k tomu nádherně pasuje! Skvěle mu padne.
ODKAZ:
18

Nákaza:

Jarda | 08.04.2015 12:45
V té slovesné žatvě, co se tu rozpoutala, zvláště pak ve společnosti velikánů a laureátů je těžké zůstat nezasažen, stejně jako když jede člověk vlakem, kde všichni mají chřipku zůstati zdráv. V atmosféře této i já jsem na chvíli podlehl a zachovav téma Nanynky a zelí osměluji se přidati pár vlastních nesmělých, neumělých veršíků k dobru. Není to parodie, jest mi dáno zůstati svůj, protože při mých neznalostech poezie jako takové ani nikoho parodovati nejsem schopen. Slibuju, že už to nikdy neudělám.


Moje maličkost:

Šla Nanynka do zelí
(volné zpracování, originál):

Stojí Nanynka u ponku,
vyrábí jakousi šablonku.
Půjde prý ráno do zelí,
již teď se radostí tetelí.
Šablonku z lepenky, z  níti,
lupeny zelné jak podle bruselu
okrouhlé správně měly by býti.
Nad ránem vyráží, bere si košíček
a za ní z úkrytu zvedá se Pepíček.
Nanynka na poli lupeny měří,
zdá se, že šablonce z lepenky nepříliš věří.
„Tohle je k ničemu!“ šablonka letí
k pole okraji, kde hromada smetí.
Nanynka, naštvaná, s ničím se nepárá
a celé hlávky teď do koše chamtivě ukládá.
Pepíček, ukrytý v šípkovém keři
vzdálenost ke koši pohledem měří.
Hladový vyráží do zteče,
počítá, že Nána uteče.
Mýlí se, Nanynka stojí.
Zdá se, že zjevení náhlého
trochu se bojí.
Ale ne, čeká jen, co Pepa ji sdělí,
jenže ten, hladový, vidí než zelí.
Neváhá chviličku, zmocniv se košíčku,
hasí hlad zubama, polyká zelí,
nezůstal ušetřen košíček celý.
„Chováš se přede mnou jak malý Pepíček,
s košťály spráskal jsi i ten můj košíček,
cožpak ti Pepíčku, běda, ach, běda,
macecha nehodná najísti nedá?
Nechtěl’s mi něco proboha říci
zatímco na poli polykáš píci?“
Kvas zelný v útrobách Pepových dme se,
ten v jeho následcích kroutí se, třese...
sklání se nad Pepou šípkové proutí,
ten však má bolení, k zemi se hroutí.
Nanynka s pláčem domů teď běží,
zas Pepu neklofla, na poli leží.
ODKAZ:
19

Jardo,

Marie | 08.04.2015 15:04
Ty že neumíš psát básničky....
ODKAZ:
20

18: Zíííííráááám...

alava | 08.04.2015 16:19
na to víc jak ta Nanynka na sežranej košíček s lupením!! A takovýhle talent nám měl být zatajen!!
ODKAZ:
21

Taky přidám

Helena | 08.04.2015 17:08
Šla Nanynka do zelí, natrhati lupeny
ptáčci nad ní ševelí, nalívaj se pupeny.
Josef recidivista, uviděl tu dívčinu
jarem zmaten dočista, strhl ji na mýtinu.
Nedbal chtivý hošíček, že ta dívka pláče
rozšlapal jí košíček, roztrh punčocháče.
Zem tvrdá a studená, z děvy cítit stud
hanbou se až červená, hymen roztrh úd.
Děva hrozí tytyty, ty to budeš platiti!
Já to platit nebudu, však já nemám ostudu.
ODKAZ:
22

21: Pane jo!!

alava | 08.04.2015 17:28
...a už jsme u sex. násilí - to má grády!
ODKAZ:
23

21: Viz

24

18: Nanynka

25

14: Jardo,neboj!!

Hanka | 08.04.2015 23:53
Bude dobře!!!Pro naše seniory neustále hledám a sháním nějaká privilegia!!!!Není možná,aby se mi to nepodařilo i pro kamarády ze ŠEDESÁTKY!!!!!!!!
ODKAZ:
26

18: CHACHACHA

Hanka | 08.04.2015 23:59
V pozdním večeru a po ustaraném dni jsem se zasmála!!!MOc děkuji!!!!
ODKAZ:
27

16: Majakovský

akimoro | 09.04.2015 06:21
V mém případě nešlo o přednes, ale o obsah. Báseň parodovala komsomolce.
ODKAZ:
28

Poezie

Maruš | 10.04.2015 17:41
Obě básničky nemají chybu.CHechtám se,protože jak jsem stará,tak jsem blbá.hledám ve vyhledávačí na Google co je to hymen.Už jsem chytřejší.



ODKAZ:
29

28: No,

30

29: ...a Boriš...

alava | 10.04.2015 19:54
...umí po skalinách, jako v tom vtipu, že? :-)
ODKAZ:
31

Maruš

Maruš | 10.04.2015 22:57
Jo Kde domov můj.Hymnu máme krásnou.Ale Švýcarům se nelíbí jejich hymna a ukazovali několik variant.Tak nevím,jestli vyberou novou,nebo nechají tu původní.
ODKAZ:
32

31: Hymna - já nevím,

33

A bez harmonik

Jarda | 10.04.2015 23:37
jim to taky jde a docela to ladí. Představte si, že by to hráli (zpívali) někomu třeba na stupních vítězů, to by si tam postál, oni zase na těch stupních moc často nestojí, ale aspoň by to bylo zasloužených 3:20 minut.
Mohli by mít taky internacionálu, ta je teď, tuším, volná.
ODKAZ: https://www.youtube.com/watch?v=2IFem2IhPbE
34

30: Boriš - neznám,

35

Boriš

Helena | 11.04.2015 11:02
Jardo, proč z nás chceš mocímermo dělat blbce? Už jsme jimi i tak :-)
Bory šumí.....Boriš umí......
ODKAZ:
36

34: Boriš umí...

alava | 11.04.2015 11:23
...to je z vtipu, myslím, že původně politického, protagonisty už si nepamatuju, tak jen v kostce:
dva horolezci lezou stěnu a dostanou se do nesnází, nevědí jak dál nahoru, natož zpátky dolů. A jeden stále opakuje: "Kdyby tu byl Boriš, ten by nás zachránil...". Ten druhý neví, která bije a ptá se ho, co to furt mele. A on že "přece Boriš umí po skalinách!" P.S. Dokonce jsem ten vtip našla na netu.
ODKAZ: http://webvtip.cz/index.php/anekdoty/rzne/177-boris
37

36: Díky!

Jarda | 11.04.2015 12:04
Helenko Červenko, stále se motáme kolem hymen, jestli chceš, dám Ti ještě blbější otázku: "Kdy má Boriš svátek?"
ODKAZ:
38

Nedělní chvilka poezie

39

38: Járo, tak kde je...

40

39: Bezruč

Jarda | 12.04.2015 15:03
je u svých, hned na začátku v článku u ostatních, zbývající, pokud se dočkají, tam budou taky.
ODKAZ:
41

40: Ahááá!!

alava | 12.04.2015 15:16
...dík. Ono už je to delší než Lovosice a já to přehlédla. Stále mám pocit, že jsem to už někdy né četla, ale slyšela recitovat od nějakého komika. Nebyl to J. Wimmer v Možná přijde i kouzelník??
ODKAZ:
42

41: Wimer,

Jarda | 12.04.2015 15:24
pokud si vzpomínám, recitoval Ostravu (Otravu) a kašlal, ale znát to můžeš, je to novinka před padesáti léty. Já už to tam nacpu všecko, mě to básnění už nebaví, jsem člověk veskrze praktický a neumím se vznášet.
ODKAZ:
43

42: Už je to tam všecko

Jarda | 12.04.2015 15:46
končím s poesií!!!!!!!!!! Uf!!
ODKAZ:
44

42: Poezie

zorka | 12.04.2015 18:23
Já tedy mám v sobě krápet toho romantismu, který mi umožňuje celkem mít k poesii kladný vztah. Ale že bych se vznášela z těchto veršů, říci nemohu. Spíš, že jsem se válela smíchy na zemi. Kdysi v dávnověku jsem to znala, kolovalo to v opisech, ale už jsem to zapomněla, takže díky za osvěžení. Doufám, že to ocení moje vnučka, která je středoškolskéu profesorkou češtiny. Její žáci by to ocenili určitě.
ODKAZ:
Maruš | 12.04.2015 19:21
Líbí se mi všechny básničky.Naši velikáni by měli radost.Dnes jsem měla veselou Nedělní chvilku poezie.Už dlouho jsem se tak s chutí nezasmála.Díky.
ODKAZ:
46

38: Nemocná poezie

Růžena | 13.04.2015 07:16
Po týdnu Růženka z postele vstala
na káčko rychle pospíchala
v rukou třes,z nosu kape
krásně jsi to vymyslel chlape!
Smát se nelze kašel tomu brání
je to švanda k popukání!!!!!!!!!!

ODKAZ: https://youtu.be/7s8WrJL6vDY
47

10: Píseň o Česku

48

46: Růženko, vítej,

Jarda | 13.04.2015 08:50
já jsem vlastně nic nevymýšlel, když se Ti podaří přesvědčit ty "malé šedé buňky tam nahoře ve věži" jak říká Poirot, aby přepnuly režim z řeči hovorové na řeč vázanou a pak sedneš ke klávesnici, tak už to z Tebe letí jako průjem, je to k nezastavení jenom musíš dávat pozor na to, abys nepoužila nějaký výraz "společensky nevhodný", ono to v tomhle režimu strašně svádí a stále je to na kraji. To jsem si doteď myslel, jakou s tím nemají básníci práci! Houbelec. S básněním jsem tímto skončil, už žádný další pokus nebude, protože ono to pak už nikdy není takové jako poprvé.
ODKAZ:
49

"společensky nevhodná slova"

Helena | 14.04.2015 09:51
Jardo, je mi z toho smutno, ale opak je pravdou. Jako zástupce literární sekce OS Maryška / www.maryska.cz jsme jeli asi před deseti lety na nějaký literární festival do Chotěboře. Při prezentacích moderní poezie mi bylo na blití (u nás blujno). Báseň nebyla "IN", pokud v ní nezaznělo aspoň pět sprostých slov. A řeknu ti, že se to tam těmi peprnými výrazy jóóóó hemžilo!
ODKAZ:
50

49: Tak už i v Chotěboři

Jarda | 14.04.2015 11:34
se nemluví slušně? Vida. Když jsem ještě chodil v polovině min. stol. na gympl, tak nám prof. vždycky různé "nenormálnosti" v poezii vysvětlovali tak, že se jedná o "básnické obraty" a pod. Z toho jsem nabyl dojmu, že básníku je dovoleno v zájmu díla úplně všecko, t.j. nemusí dodržovat pravidla českého pravopisu, nemusí dodržovat spisovný jazyk, může používat i slov "nevhodných", dokonce i účelově vytvořených "slov" vlastních. Slova tzv. sprostá používali v té době snad jenom t.zv. dekadentní básníci, možná ona moderní poezie tím zobrazuje dekadenci současné společnosti, možná je to trend jako v hudbě posledních let, čím horší, tím lepší. Jako obyčejný člověk jsem "duši básníků" nikdy moc nepochopil. Nezvracej a vesel se, měj dobrou náladu, on to dneska stejně nikdo nečte. Kytice přežije všechno.
ODKAZ:
PŘIHLÁSIT SE || ZAREGISTROVAT SE (host)
© Miloslav Design 2013-2015
60K