» Historie » Škaredá středa

Nebo taky sazometná, Povídání je o ní mnoho. Také se někde zaměňuje za popeleční středu. Našla jsem hodně zajímavého povídání, ale žádnou pranostiku, která by se vázala přímo ke škaredé středě. Já taky žádnou neznám. Snad se najde někdo, kdo pranostiku ke škaredé středě zná a doplní jí.

V Trávníčkově slovníku[13] se překvapivě setkáváme s dalším významem:Škaredá středa ‚popelec n. středa před velikonocemi‘. Z toho vyplývá, že F. Trávníček připouští dvě možnosti: Škaredá středa je buď středa popeleční, nebo jde o středu velikonoční, tedy středu před Zeleným čtvrtkem. Podobně nedůsledný je i SSJČ, který u hesla středa (s. 575) uvádí: „poněk. zast. ob. Škaredá s.; círk. Popeleční s.“, zatímco u hesla škaredý (s. 685): „ve spoj. Škaredá středa před Zeleným čtvrtkem; expr. mračí se jako Škaredá středa“. Stejně je tomu i ve Slovníku české frazeologie a idiomatiky. Výrazy neslovesné (Praha 1988, s. 324):Škaredá středa „velikonoční středa (před Zeleným čtvrtkem); místy též Popeleční středa“.

S velikonoční středou, tj. se středou před Zeleným čtvrtkem, se však pojí jiné lidové názvy. Pojmenování sazometná středa se vyskytuje už před r. 1500 v názvu kázání Jakoubka ze Stříbra: v Sazemetnú středu „ve středu před Zeleným čtvrtkem“,[14] OtSN 22, s. 707, je vysvětluje takto: „Sazometná středa nazývá se středa před Zeleným čtvrtkem, poněvadž Čechové v ten den vymetávali saze z komína za příčinou nastávajících svátků velikonočních.“ Podobně SSJČ 3, s. 266:sazometná středa „středa před Zeleným čtvrtkem“ a PSJČ 5, s. 67: zast. a lid. ve spoj. sazometná středa „středa před Zeleným čtvrtkem“. „Bylo to ve středu před velikonocí čili ve středu sazometnou“ (V. V. Tomek). „Jarní úklid připomíná prastaré označení velikonoční středy, jmenované někde na venkově i dnessazometná“ (Lidové noviny).

Se sazemi, s jejich barvou, souvisí i druhý lidový název středy před Zeleným čtvrtkem – Černá středa: „Je Černá středa sazometná, den velikého uklízení“ (J. Glazarová; PSJČ 5, s. 67).

Význam „středa před Zeleným čtvrtkem“ má z českých slovníků u hesla Škaredá středa až slovník Trávníčkův.[15] Těžko říci, jak Fr. Trávníček dospěl u lidového pojmenování Popeleční středy k tomuto významu. Možná k tomu přispěl společný sém „nepříjemný“, který obsahují názvy škaredá i sazometná. Další dva slovníky – SSJČ a Slovník české frazeologie a idiomatiky – patrně vycházely v tomto případě z Trávníčkova slovníku. Vyjdeme-li však z dokladů v ostatních slovnících jazyka českého týkajících se Škaredé středy, můžeme tvrdit, že frazeologismy Škaredá středa a Popeleční středa jsou synonyma a označují první den čtyřicetidenního velikonočního postu, nikoliv velikonoční středu (před Zeleným čtvrtkem).

 V pašijovém týdnu, směřujícím k velikonočním svátkům, je dnešku přiřazován název Škaredá středa. V lidovém prostředí vznikl zřejmě podle biblického vyprávění, že se Jidáš mračil na Ježíše, kterého posléze zradil. Proto by se lidé neměli dnes mračit, aby jim to náhodou nezůstalo a nemračili se na všechny pak během roku už každou středu.

Škaredá středa je 3. dnem Strastného týdne a je 4 dny před Božím hodem velikonočním.

Škaredé středě se také říká Samometná středa, Smetná středa, Velké středa (pravoslaví) nebo Černá středa.

Tento den je připomínkou zrady apoštola Jidáše Iškarionského, který se podle tradice ve středu spiknul s farizeji proti Ježíši.

Ve středu stejně jako v úterý jsou pašije.

Katolíci Byzantsko-slovanského obřadu a všichni Sjednocení katolíci s římským patriarchátem na Škaredou (Velkou středu) vzpomínají Ježíšovo pomazání v domě Šimona Malomocného (Mt.26.6-16).

V tento den se slouží obřad Předem posvěcených darů (PPD) s Večerňou, kde se čtou starozákonní čtení - paremije a se svatým přijímáním (bez proměňování svatých tajin Eucharistie, které se uskutečnilo při plné svaté liturgii v neděli)

Pravoslavní (Nesjednocení) si připomínají dohodu zpronevěřilého apoštola Jidáše s farizeji, že o zradě Ježíše. Taky hovoří o hříšnici, která učinila pokání. Bohoslužba PPD na Velkou středu ukazuje rozdíl mezi Jidášem mezi spasenou hříšnicí: zatímco hříšnice dala své bohatství Kristu a líbala jeho nohy, Jidáš za peníze Krista prodal a polibkem ho zradil.

Lidové zvyky na Škaredou středu

Na Škaredou středu se hlavně uklízí, od toho pochází i názvy Smetná a Sazometná. Lidé by se v tento den neměli mračit, protože podle lidové tradice se pak budou mračit každou středu do dalších Velikonoc. 

 Hospodyňky často dělaly bramborové placky nebo bramboráky, které před podáváním potrhaly, aby jídlo působilo nevzhledným dojmem.

akimoro | 31.03.2015 11:56
PŘIHLÁSIT SE || ZAREGISTROVAT SE (host)
© Miloslav Design 2013-2015
60K