» Historie » Názvy postních nedělí.


Pučálka (první neděle)
Vázala se ke zvláštnímu pokrmu připravovaného z napučeného, tedy naklíčeného osmaženého a ochuceného hrachu. Místy se tato neděle nazývala "Liščí neděle". Pojmenování vzniklo od kynutého nebo preclíkového pečiva modelovaného do různých tvarů. Mělo často tvar různých zvířátek či figurek. Maminky je pekly tajně svým dětem a poté zavěsily zavěsily na větve keřů a stromů v zahradě. Ráno děti poslaly, aby se šly podívat, co jim liška nadělila.

Černá nebo Pražná neděle (druhá v pořadí)
Získala přízvisko nejspíše podle tmavých šatů, do kterých se ženy v postním období oblékaly. Pražná pak podle prastarého pokrmu "pražma", který se připravoval z upražených zrn naklíčeného obilí, především ječmene.

Kýchavičná neděle (třetí)
Má kořeny v hlubokém středověku, kdy se v tento den konaly bohoslužby k odvrácení tehdejší metly lidstav - cholery a moru. Počátek nemoci se projevoval hlasitým kýcháním. Zdraví lidé od nemocného utíkali pryč a volali: "Tebe pozdrav už jenom Bůh". Od těch dob se při kýchnutí užívá pozdrav: "Pozdrav pán Bůh!".

Družebná neděle (čtvrtá)
Vznikla nejspíše podle dívčích zábav, při kterých dívky projevovaly náklonnost  svým hochům. Na tyto zábavy pekly koláče zvané "družbance". Existují však i jiná vysvětlení.

Smrtná neděle (pátá)
Prastarý pohanský zvyk "Vynášení Morany" - smrti ze vsi se zachoval až do dnešní doby. Bohyně jara Vesna definitivně vítězí nad Moranou - bohyní zimy a smrti.
Kromě vynášení Morany koledovaly děti v tento den s "lítem". Líto, nové líto (léto) představoval vršek malého listnáče, smrčku, jedličky nebo borovice ověnčený pentlemi, řetězy ze slámy a kousků látky. Na vrcholku líta byla upevněna panenka nabo svatý obrázek.

 

Květná neděle (šestá)
Na květnou neděli se připomíná slavný vjezd Krista do Jeruzaléma, kdy jej lidé vítali olivovými, vavřínovými a palmovými ratolestmi. Na památku se v kostelech světí kočičky (ratolesti jív), místy nazývané podle hebkosti koťátka, barušky, kocanky nebo rokytky. Při svěcení se držely kočičky hodně vysoko, aby rostlo vysoké obilí. Dávaly se pak za trámy, obrázy a křížky, aby uchánily stavení před bouřkou a jinou pohromou. Kromě malých svazků kočiček se nosily k posvěcení svazky narašených listnáčů zvané ratolesti, které byly 2 - 3 m dlouhé, ozdobené pentlemi a papírovými růžičkami.




 

akimoro | 18.02.2015 18:20
PŘIHLÁSIT SE || ZAREGISTROVAT SE (host)
© Miloslav Design 2013-2015
60K