» Historie » Vánoční zvyky

4 neděle adventní se nazývá Andělská.

Štědrý den začínal v křesťanských rodinách poslední adventní jitřní mší (roráty), při které byly požehnány ozdoby z přírodních materiálů, kterými se zdobila domácnost. Podle katolických tradic se v tento den dodržoval přísný půst. V některých rodinách se tedy celý den nic nejedlo, někde byl povolen velmi chudý oběd. Vždy záleželo podle tradic určitého kraje. Někde se tak k obědu připravoval hubník, jinde kuba, muzika či řídká polévka.

Štědrý den jako takový patří ještě do adventu, s ´východem´ první večerní hvězdy začínají Vánoce.

Nadělování dárků bylo původně spjato s 6. prosincem a tedy svátkem sv. Mikuláše. Postupně se ale tento zvyk posouval až na Vánoce, kdy začal rozdávat dárky Ježíšek. Dříve totiž lidé za všechny dary děkovali Ježíši Kristu, jelikož věřili, že vše dobré, co člověk dostává, má od Boha.

V katolické církvi večer Štědrého dne představuje začátek oslavy Narození Páně, která připadá na 25. prosince. Proto den tradičně končí půlnoční mše, kterou začíná církevní oslava narození Ježíše Krista.

Štědrovečerní hostina

Kapr se stal běžným štědrovečerním jídlem teprve ve 2. polovině 19. století, neboť jej cenová regulace učinila dostupným pro široké vrstvy obyvatelstva. Klasickým způsobem přípravy – nejstarší dochovaný recept je z roku 1810 – je kapr načerno, který se připravoval tři dny a pekl se v omáčce z mandlí, rozinek, perníku, povidel, ořechů a sladkého piva. Podával se se šiškami, později s knedlíky.

Tento recept však postupně kvůli své složité přípravě zcela z jídelníčku zmizel. Do české kuchyně však z rakouské kuchyně přišel kapr smažený, na něj nacházíme recept v Domácí kuchařce od Magdalény Dobromily Rettigové z roku 1895.

Bramborový salát má ještě kratší tradici než samotný kapr. Podle historiků se na vánoční stůl začal připravovat až kolem druhé světové války. Jeho původ tkví zřejmě v ruské kuchyni.

Předpovídání budoucnosti 

Štědrý den patří k několika málo dnům v roce, kdy lze nahlédnout do budoucnosti. Různými způsoby se předpovídalo počasí, osud rodiny i úspěch v hospodaření. Nejdéle přežily mezi dívkami předpovědi týkající se budoucího partnera či termínu svatby.

Věštění z jablek, rozlitého olova či hozeného střevíce
V rozkrojeném jablku se hledá znamení života. Objeví-li se hvězdička, znamená to štěstí, kříž značí smrt nebo vážné onemocnění.
Střevíc hozený za hlavu ukáže, zda dívka odejde z domu. Svobodné a nezadané dívky se postaví zády ke dveřím a pravou rukou hodí střevíc za sebe. Pokud bota míří špičkou ke dveřím, dívka může očekávat svatbu a odchod z domu.
Při házení jablečných slupek za hlavu se podle polohy odhaduje tvar písmene, které napovídá jméno ženicha.
Skrze třešňový věnec se dívá hospodář na své sousedy, nejsou-li ve spárech zlé moci.
Zaklepáním střevíce na kurník se zjistí budoucnost mladé dívky (když se ozve slepičí zakdákání, dívka zůstane svobodná, zakokrhá-li kohout, dívka může očekávat vdavky).
V roztaveném kousku olova lze také vidět budoucnost. Rovný kousek znamená poklidný život, zvlněný neklid a zmatky. Půlkruh skrývá zradu a rozchod, neuzavřený kruh značí problémy, zato dva uzavřené kroužky předurčují svatbu.

Pamatujme na mrtvé duše s večeří

Řada zvyků a pověr byla spojena s kultem mrtvých, který vycházel z víry, že duše mrtvých přebývají o svatých nocích mezi živými. To platí i o Štědrém večeru.

Dříve se štědrovečerní stůl po večeři nikdy neuklízel, zbytky se někdy nechávaly až do svatého Štěpána.

Jídlo, většinou polévka, se dává na místo, kde mrtvý sedával.

Nezametá se, aby se mrtvým neublížilo.

Platil zákaz mlácení či mletí obilí, vylévání vody na dvůr, vynášení popela či rychlé vstávání od stolu. To vše by také mohlo ublížit duším.

Je zakázáno cokoli kupovat, prodávat či půjčovat z domu, aby se nepřivolalo neštěstí.

Vánoční koledy mají původ již ve 13. století

Koledy zněly původně při koledování neboli obcházení koledníků po vsích, hospodářstvích a farnostech. Mnoho původně církevních písní se běžně zpívá dodnes a zná je skoro každý. Některé jsou velmi staré, například původ písně Narodil se Kristus Pán sahá až do 13. století. Ze 16. století pocházejí Nesem vám noviny nebo Půjdem spolu do Betléma. Zlidovělou barokní písní je i koleda Chtíc, aby spal.

Po celé 18. století vznikaly známé české pastorely, vánoční písně s doprovodem nástrojů, které šířili kantoři městských i venkovských škol.

Štědrovečerní večeře

Zlaté prasátko uvidí každý, kdo se postí celý Štědrý den. Večeřet se začíná v okamžiku, kdy na obloze vyjde první hvězda. Počet stolovníků nesmí být lichý, proto hospodyně mohou pozvat neznámého hosta nebo nechat jednu židli připravenou pro někoho, kdo by mohl přijít. Stůl má být vždy slavnostně upraven.

Pod talíře se dávají mince nebo rybí šupiny pro štěstí.
Někde se na stůl pokládá ošatka s plodinami, které dalo hospodářství.
Přidává se také sklenice s medem.
Poblíž stolu si hospodyně připraví podnos s jídlem, aby neporušila pověru, že během večeře se nevstává, jinak by rodina napřesrok nezůstala pospolu.
Omotají se nohy stolu řetězem, jenž se uzamkne, aby se rodina nerozpadla.
Před večeří se mohou stolovníci pomodlit, poděkují za vše dobré a poprosí o požehnání do příštího roku.

Dnes si každá rodina sestavuje štědrovečerní večeři podle svého, snad všechny ale připravují bramborový salát a pečou zdobené cukroví. Tvrdí se, že cukroví by mělo být devatero druhů podle lidového obyčeje mít na stole devatero jídel.

Betlémy a vánoční stromky zdobí mnohé domovy

Scéna narození Krista ve chlévě byla od počátků křesťanství lákavým námětem k uměleckému zobrazování. Zmenšené postavičky a výjevné scény se nazývají betlémy neboli jesličky. Zpočátku si lidé jesličky vyráběli sami a vystavili si je ve světnici na ukázku sousedům. Figurky mohou být ze dřeva i těsta, z kukuřičného šustí, vypálené z hlíny. Betlémy jsou statické i pohyblivé.

Vánoční stromek

Zdobení vánočního stromku se u nás trvale uchytilo na konci 19. století. Na venkově byly stromky menší a ozdobené červenými jablíčky, zlacenými ořechy, pečivem, cukrovím, papírovými ozdobami a řetězy. Bylo zvykem odstrojit stromek na svátek Tří králů a jeho zbytky spálit v kamnech. Voskové svíčky se upevňují na stromek od vynálezu umělého vosku - parafínu.

S použitím knihy České zvyky a obyčeje Aleny Vondruškové, nakladatelství Albatros

akimoro | 24.12.2017 07:45
1

Vánoční zvyky...

alava | 25.12.2017 00:27
Děkuji za toto připomenutí tradičních vánočních zvyků z pera renomované autorky. Jak - kde -
a které - se ještě dodržují, jinde už je považují za přežitek. Vždy záleží na okolnostech.
ODKAZ:
PŘIHLÁSIT SE || ZAREGISTROVAT SE (host)
© Miloslav Design 2013-2015
60K