» Galerie » Alava

Galerie uživatele Alava

ADVENT - VÁNOCE - NOVÝ ROK

Rozhodla jsem se všemu navzdory vložit nějaké fotografie vzniklé v čase adventním - předvánočním. Namátkou - prvním sněhem pocukrované město D., kostel sv. Bartoloměje, náměstí s ván. stromem, jeho rozsvícení, předvánoční jarmark, advent. koncert v kostele a pod.
Zobrazit Album (22)

PODZIM

...a zas tu máme podzim. Již nám ukázal i tu horší, ale hlavně i tu krásnější tvář v podobě "babího léta", které jistě všichni milujeme. Necháváme se naposledy hýčkat letními teplotami, blankytnou oblohou s bílými beránky. Na zahrádkách shledáváme sice poslední květy, o to však zářivější. Trávníky jsou plné sedmikrásek. Sady a vinohrady, pole i lesy vydaly svoje plody.
Voní a leskne se oranice a také dříví dělané do zásoby na zimu. Prý bude dlouhá, soudě podle množství šípků a jeřabin a j. plodin pro ptáky nebeské...Tak si ten podzimek užívejme!
Zobrazit Album (20)

LABSKÉ VYHLÍDKY

Ve sváteční den 5.7. 2017 jsem se vypravila ještě s několika kamarádkami za krásami Českého středohoří na tzv. labské vyhlídky, z nich bylo možno spatřit mnoho krás naší české kotliny, kterou se mezi vrcholy Čes. středohoří vine jako stuha řeka Labe. Zde již jako veletok, chystající o kus dál tu naši malebnou českou kotlinu již opustit a dospět až k moři. Podívejte se tam prostřednictvím fotografií se mnou.
Náš vandr po cestě vlakem do Lovosic začínal v Radejčíně, kam nás dovezl autobus náhradní dopravy ČD. Jako první jsme zdolaly volně přístupnou rozhlednu za Radejčínem.
Zobrazit Album (4)

Údolím Šembery

28.10.2016 jsem odjela do Š. potěšit se s vnučkami. Z ranních mlh se vyklubal hezký podzimní den, a tak mne rodinka vzala na výlet. Prý "k tomu potoku". Naložili jsme i jejich maxipsa a jeli směrem na Č. Brod, před ním odbočili na Doubravčice, jeden z možných výchozích bodů našeho výletu.
Divoké skalnaté údolí říčky Šembery mne zcela uchvátilo, stejně jako barevná krása podzimního smíšeného lesa, kterým vede naučná lesnická stezka. Celé toto území byl vyhlášeno za památku - významný krajinný prvek - VKP. Slunce občas probleskovalo korunami stromů, pod nohama šustilo zlatavé listí. Říčka skákala přes kameny a místy se mezi nimi
zcela ztrácela, aby se pak rozlila od břehu k břehu. Na takto otevřených místech však byla na hladině souvislá vrstva spadaného listí. To zmátlo našeho psa, který byl v lese a u vody ve svém živlu a z poměrně vysokého břehu se rozeběhl, v domnění, že je tam pevná zem a celý tam zahučel. Naštěstí nečekanou situaci zvládl a nemuseli jsme ho zachraňovat.
Šla jsem většinou po cestě a pilně fotila, neb foťák se na tu chvíli nějakým zázrakem zvetil. Rodinka se rozebíhala do stran po lese a s úspěchem i houbařila. Takto jsme došli k  místu, kde bylo nutno přejít po celkem vratkém mostku na druhý břeh, zdolat příkrý svah a jedno hůře schůdné místo. Dostali jsme se na stezku vedoucí vysoko nad divokým říčním korytem Šembery. Nad námi i pod námi bylo plno roztodivných skalek a skalních bloků, většinou zelených mechem. Ty se věky rozpadaly a vytvořily to říční koryto plné balvanů. Po chvíli se k mému překvapení vysoko na protějším břehu začaly objevovat chaty. Toto romantické místo totiž kdysi objevili trampové a postupně zde vznikla jedna z nejstarších a největších trampských osad u nás. My jsme se po nějakém čase z Údolí Šembery začali vracet jinou cestou horem dolem zpátky k našemu autu. Byl to moc krásný výlet, který jsme zakončili k velké radosti ucaprtaných vnuček v Č. Brodu u druhé babičky a dědy.

Poloha: místo je přístupné sítí značených turistických cest: po žluté Doubravčice-Přehvozdí, po zelené Doubravčice-Kozojedy a po červené Český Brod-Kostelec n/Čer. lesy/Jevany. Podle toku jsou zbytky hradišť a tvrzí Šember, Dolany, Tuchoraz, slovanské hradiště Staré zámky a j. pamětihodnosti.
Zobrazit Album (24)

ŠVÉDSKO III

Než se mi to všecko vypaří z hlavy, je na čase opět něco přidat. Tak třeba hned ze začátku jsme navštívili nejbližší nám sídlo - ves Bottnaryd, kde stojí překrásný protestant. kostelík se zvonicí a takovým na naše poměry "veselým" hřbitůvkem. Náš průvodce nás usadil do kostelních lavic a vyslechli jsme zajímavý výklad o náboženství, o viděných biblických výjevech, historii, pohřebnictví a j. Pak jsme se vydali na procházku kolem dalšího překrásného jezera. Cestou k autobusu jsme trhali borůvky a maliny, fotili. Na odpoledne byl díky příznivému počasí program v místě - a dle libosti. Odpočinek, trek, cyklovýlet, koupání nebo pádlování na kánoích po jezeře. My šli ve čtyřech v tom vedru lesem k jezeru a zpět.** Dalším navštíveným místem byl Jönköping, město ležící na jižním konci jezera Vättern. Nejdříve jsme šli do skanzenu, kde jsme se seznámili s historickým bydlením na švéd. venkově. V areálu bylo i malé muzeum ptactva a krásná vyhlídka na město a jezero. V panujícím vedru bylo příjemné nahlédnutí do sport. haly, kde mládež trénovala hokej. Potom jsme přejeli do městečka Gränna, kde nás v lese čekal malý piknik s kávou a sušenkami, vyhlídka na jezero a přístav, prohlídka dalšího skanzenu a sestup po 420 schodech dolů do městečka. Tam procházka, návštěva výrobny a prodejny mentol. špalků Polkagris - nákup cukrátek a odchod do přístavu, kde jsme se nalodili na trajekt na ostrov Visingsö. To byl také úžasný zážitek!
Na ostrově jsme si prohlédli kostel rodu Brahe a zříceninu středověkého hradu Visingbörg. Je to velice malebné místo s překrásným výhledem na jezero. Poté jsem sešli opět do přístaviště, kde nás čekalo posilnění v podobě předem objednaných uzených ryb. Ňam! Opět nalodění na trajekt a přejezd na druhý břeh, kde nás již čekal autobus. Odjezd na pension, večeře a zábava u piva, vína, kávy, karet a písniček bohumíns. písničkáře a kytaristy Pepy.**
Zobrazit Album (18)

ŠVÉDSKO II

Vážení - jak jsem slíbila - popojedeme dál! Dneska daleko - až do 400 km vzdáleného (od našeho dočasného bydlení) hlavního města Švédska STOCKHOLMU. Budíček již ve 4 hod. ráno, většina má sbaleno sebou už od večera, takže jen hygiena, snídaně a jedeme! Mohli bychom ještě podřimovat, ale dnes nám šéfuje vedoucí CK, a tak kdo má zájem, pozorně poslouchá jeho výklad. Hovoří o všem - současnosti i historii Švédska, a to ve všemožných aspektech. Je vidět, že je nejen vzdělaný, ale za ta léta svého působení zde již se Švédskem sžitý. Chválou nešetří. Navíc má velký smysl pro humor, a to se cení....
*STOCKHOLM - jinak Benátky severu - se rozkládá na 14 ostrovech v místě, kde se jezero Malären stýká s Baltem. Už vjezd do města byl impozantní - vodní hladina vlevo, vpravo, v dáli věže historického centra. Naše první zastávka je hned na předměstí, kde se na břehu jezera Mälaren nachází oficiální letní rezidence švédské královské rodiny Drottningholm. Také spousty památek odvezených Švédy z Prahy
(kašna, sochy). Nádherné zahrady, vodotrysky, květinová výzdoba - tam jsme se rozeběhli nejdřív. Z čas. důvodů jsme mohli nahlédnout jen do vstupních prostorů paláce, dál fotit se již nesmělo. Viděli jsme výměnu stráží. A hned pokračujeme dále do města a jdeme si prohlédnout Stadshuset - radnici. Teprve 100 let stará, ale vskutku impozantní budova z červ. cihel se 106 metrovou věží, ukrývající v sobě Zlatý sál a Modrou halu, obojí využívané při ceremoniálech při udělování Nobelových cen. Velice příjemná průvodkyně a ta naše skvěle tlumočí. Osobně snad ty NEJ dojmy! Vidno, jaké bylo Stockholm bohaté a významné královské město, když si tam mohli dovolit vystavět takovou impozantní radnici.* Pak jsme přejeli kolem Parlamentu a Královské opery na Gamla Stan (Staré město), kde se nachází historické jádro Stockholmu a spěchali na nádvoří Královského paláce. Tam za pravého poledne probíhá pravidelně ceremoniál střídání stráží s živou vojenskou hudbou. Byla tam hlava na hlavě, všichni fotili jako DIVÍ a byla to velká paráda.* Poté jsme dostali rozchod k prozkoumání uliček a dalších památek Starého města na vlastní pěst, s tím, že autobus pak bude stát u Obelisku. Nejprve jsme se vydali k nedaleké Korunovační katedrále švédských králů - Storkykanu. Tato 5ti lodní bazilika založená v r. 1279 je nejst. chrámovou stavbou ve městě - je ukázkou švéds. cihlové gotiky, má krásnou vnitřní výzdobu, v níž vede vyřezávaná jezdecká socha sv. Jiří s drakem. Jako korunovační slouží od r. 1873. Když jsme dost pokoukali a pofotili a chtěli vyjít ven, zjistili jsme, že tam lije jako z konve a je nefalšovaná bouřka z vedra. Dobře přes půlhodiny jsme čekali uvězněni uvnitř, až ta čina přejde. Pak jsme teprve vyrazili přes krásné náměstí Stortorget s historic. domy do uliček Starého města za suvenýry aj. nákupy.(Já si koupila památeční zvoneček do sbírky a z neznalosti poměrů největší a nejdražší zmrzlinu svého života - byla výborná, ale její velikost mne málem udolala.) Po bouřce se udělalo vedro a dusno, tak jsme rádi nahlédli i do prostor Královského paláce, kde bylo též na co koukat a byl tam příjemný chládek. *Příjezd našeho busu byl tak trochu vysvobozením. Ale jen na chvíli, než jsme přejeli k Muzeu lodi VASA. Loď Vasa (název po panující dynastii) měla být chloubou švédského královského válečného loďstva a postrachem nepřátel na moři. Požadavky panovníka na její vybavení a vzhled byly však nakonec nad síly jejího stavitele. Loď byla značně nestabilní (2 dělové paluby, vysoká nástavba, spousta zdobných prvků na trupu), přesto v r. 1628 s velkou slávou vyplula ze stockholms. přístavu. Když se asi po 1500 m dostala na volné moře, zasáhly ji dva poryvy větru. První ještě ustála, druhý již ne. Naklonila se na bok, otevřenými dělovými střílnami začala nabírat vodu a šla nezadržitelně ke dnu. Tam v bahně ležela neuvěřitelných 333let. V r. 1961 se ji podařilo vyzvednout a byla v překvapivě dobrém stavu. Mnoho let probíhala její obnova a konzervace a pak bylo kolem ní postaveno dnešní muzeum. Pro mne to byl druhý NEJ zážitek ze Stockholmu. Bohužel jsem již měla skoro vybitou baterii ve foťáku, tak snímky jsou moc tmavé. Proto jsem si pár stáhla z internetu.
Zobrazit Album (50)

ŠVÉDSKO I

Vážení, ráda bych vás aspoň trochu seznámila s touto krásnou severskou zemí, kterou jsem na konci července 2016 navštívila na poznávacím zájezdu CK Scandia CZ Tour s bohumínskými seniory. Byli jsme ubytováni "na severu jižní části Švédska" v Penzionu Anneberg, téměř na samotě uprostřed nádherné přírody - jezera, lesy, pastviny, dále úhledné vesnice a usedlosti s převážně typickými hnědočerv. domky a kostelíky a odtud denně vyjížděli do všech světových stran za poznáním, historií a památkami do velkých měst, jako Götteborg, Stockholm, k moři i velkému jezeru Vättern, nakonec na zpáteční cestě i do dánské Kodaně. Případně jsme absolvovali v místě naučné vycházky, někdo i vyjížďky na kánoích, nebo koupání a plavání v nedalekém Labutím jezeře (Swansee). Poblíž se na pastvině páslo stádečko krav a když jsme ráno vyjížděli z penzionu a kravky stály ve vodě, komentoval to vedoucí zájezdu slovy "...áá, krávy se koupou, bude hezky!". O zážitky a bolavé nohy, ale také legraci a (staro)nová přátelství, taktéž nebyla nouze. Fotky budu dávat v malých sériích a na první vždy napíšu, odkud jsou.
*Takže první fotky jsou až z trajektu z němec. Rostocku do dáns. přístavu Gedser (vyjeli jsme z Prahy na noc a v 6 ráno byli u Baltu). Plavba trvala asi 2 hod. Na ni navazoval přejezd do švéds. přístav. města Malmö po nádherném Öresundském mostě, který spojuje defacto střední Evropu se Skandinávií. Za mostem jsme zastavili na vyhlídce a mohli si jej v jeho plné kráse vyfotit - viz další fota. *A popojedeme tedy do třetího největšího švéds. města Malmö. Bylo tam krásně, snoubí se tam historie s modernou. Staré cihlové stavby, včetně největšího kostela sv. Petra, staré radnice, starého hlav. nádraží aj. s moderními výšk. budovami. Spousta zeleně, květin a vody. A ještě přejezd do nedalekého universitního města Lundu a prohlídka románské luteránské katedrály z 11. stol. a pak už uháníme na penzion. * Nyní pár fotek z našeho dočasného bydla. Penzion byl takový domácký - chodby s útulnými pokojíčky střídaly četné salonky k posezení, vyzdobené a zařízené vším možným. Jídelna byla akorát, výčep dobře vybavený, v suterénu herna (biliár, pinčes i piáno), dokonce sauna a zařízená kuchyňka pro hosty. Okolí - zeleň, květiny a nádherné Labutí jezero s léčivou rašelin. vodou. * Než se se mnou vydáte někam dál, tak ještě pár slov o turist. výletu po okolí - lesem na druhý konec jezera. Co nás udivovalo, bylo velké množství kamenů všude - na polích, pastvinách i v lesích. V nejlepším případě vysbíraných na hromady již zarostlé vegetací. V dávných dobách bylo Švédsko pokryto několik km silným ledovcem, který jak tál a pohyboval se, to obrovské množství balvanů pod sebou "vyráběl" a před sebou tlačil. *
Zobrazit Album (48)

Otevírání jezera 2016

Koná se každoročně v květnu, resp. zač. června. Je to taková slavnost, kdy starostka v průvodu malých a velkých rusalek a vodníků velkým klíčem symbolicky odemkne jezero pro rekreaci a plavbu. Letos díky výročí 700 let od narození Karla IV. a 650 let od jeho založení Velkého rybníka, dnes Máchova jezera, se tohoto ceremoniálu účastnil sám panovník se svojí družinou. Ztvárnil ho sošný herec a skupina šermířů. Klíč od jezera byl svěřen přítomnému libereckému hejtmanovi M. Půtovi. U jezera bylo postaveno vyvýšené pódium, zajištěno ozvučení a další kulturní program až do večera.
Na travnaté ploše vyrostl zábavní park s atrakcemi pro děti, stánky měly otevřeno a všude byly velké fronty, protože i žízeň byla veliká. Máchovská flotila předvedla před panovníkem slavnostní defilé - největší loď Máj v čele, za ní Racek, Hynek a na konci mrňavá a stařičká Jarmila. Bylo náádherné počasí a určitě nejen mně se to moc líbilo.
Zobrazit Album (9)

PRŮHONICE

30.4.2016 - zámek a park - rododendrony ještě nekvetly, ale i tak tam bylo krásně.
Zobrazit Album (17)

Aktuální fotky

Rozkvetlá zahrada

Dnes nás obšťastnilo sluníčko a mne navíc rozkvetlé třešně a květinky po zahradě.
Zobrazit Album (30)

Srandičky

Kreslené vtipy, vtipné snímky...mám jich slušnou sbírečku
a škoda každého dne, kdy jsem se nezasmáli!
Zobrazit Album (15)

Velikonoce na Vísecké rychtě

Včera jsme s dcerou, nejst. vnučkou a jejím snoubencem navštívili velikonoční jarmark na Vísecké rychtě u Kravař (u Č. Lípy)- viz odkaz. Během roku se tam pořádá takových akcí víc - např. masopust, den otevř. dveří, trhy rukoděl. výrobků, paličkyáda různé "dílničky" pro děti i dospělé...
Oproti předpokladu jsme měli ještě i slušné počasí. Po poledni průvod návštěvníků vynesl do Bobřího potoka Smrtku. Potěšili jsme se na jarním sluníčku i se zvířátky - pejsky, jehňátky, kozou a kůzlátkem. Na zpáteční cestě jsme se zastavili u Novozámeckého rybníka. /Omluva: Fotky uvnitř se mi zrovna moc nepovedly/ - prohlédněte si též odkaz.
Zobrazit Album (16)

Jaro kde jsi??

Dnešní všehochuť

Dneska se u nás asi 3x vystřídalo jaro - zima (sněžilo). Naposledy bylo ale jaro a zastihlo mne už docela uťapanou a navíc obtěžkanou nákupem. Přesto jsem došla na svoje oblíbené stanoviště na mostě u jezera a pak přes les a další most u nádraží domů. Něco jsem cestou nafotila.
Zobrazit Album (10)

Masopustní průvod 2016

V sobotu 13.2. (tedy teoreticky již po Masopustu) jsem se zúčastnila průvodu masopustních maškar z Doks do St. Splavů. Účastníky ze Splavů dovezl na sraz na náměstí v D. autobus. Já na průvod čekala s fotoaparátem poblíž bydliště. Odtud se šlo Jarmilinou stezkou podél jezera do St. Splavů, kde před hasičárnou průvod končil. Tam byla možnost posezení a kdo se dost nenapil a nenajedl cestou u mnoha občerstvovaček, mohl se dorazit zabijačkovými pochoutkami a různým truňkem zde. Byl tam též obvyklý stánek s dřev. hračkami, perníky a cukrovinkami. Já jsem se tam zdržela jen chvíli a šla pak domů jinudy po břehu jezera a pofotila si tu nádheru. Tady vám nabízím fotky z masopust. průvodu. Šlo nás hodně, jen masek prý na 200. Je to bezvadná tradice. Fotky jako vždy prohlížejte od konce ;-).
Zobrazit Album (29)

ZIMA 2016

Pozdrav od Růženky

Milí přátelé, vyřizuji vám tímto pozdrav od Růženky. Teprve rozjíždí svůj nový PC. Poslala mi krásné fotografie svých letošních vánočních rukodělných výrobků. S jejím svolením vám je ukážu v této galerii.
Zobrazit Album (7)

Výstup na horu KLÍČ

Kdo četl o mém výstupu na Jedlovou horu, vzpomene si na závěrečnou zmínku o hoře Klíč, která mi tehdy v červnu z dálky "hodila tzv. rukavici". A čas uzrál. I když se mi nepodařilo trefit se díky panující inverzi do optimálního počasí na fotografování, tak byl můj třetí výstup na tuto krásnou dominantu Lužických hor takřka bezproblémový. Říká se, že počasí se "dělá" v poledne - a je to pravda. Takže v sobotu, když jsem si pro mlhu jako mléko nechala ujet vlak, se udělalo krásně až do večera a v neděli, kdy jsem do toho vlaku nastoupila, bylo čím blíž k poledni a k cíli, tím hůř! Ale řekla jsem si, že to nevzdám, zima nebylo a nepršelo. Cílová žst. po hodině jízdy je SVOR. Musí se sejít z kopce k silnici na Kytlici a po ní jít hezký kus cesty k turist. odbočce na horu "Ká". Svor je taková chalupářsko-rekreační obec, takže je to cesta utěšená a je na co se dívat. Prvně (a naposledy) fotím pokaždé průhled pod viaduktem na Klíč (a na cestě zpět na kostelíček). A již je tu odbočka, hned pěkně do kopce loukou. Nejsem líná sejít z cesty až doprostřed louky, abych blejskla krásný podzimní pohled na protější svah - na chvilku ozářený sluníčkem. No a pak mne na delší čas pohltí chrám lesního ticha. Pod nohama již místy listí nastláno, ale bučina má ještě svěží zelenou barvu. Cesta pořád stoupá, funím a fotím a na rozcestí odkládám větrovku. Z jiného směru se vynoří další osamělá turistka - slovo dá slovo - a dneska poprvé nepůjdu nahoru sama. Je to paráda - moci s někým stejně naladěným sdílet euforii z výstupu, který již "přituhuje". Záhy jsme na kamenité stezce vedoucí po severním úbočí hory v několika serpentinách. Posléze se nám začnou otevírat první výhledy směrem k Jedlové hoře a okolním vrcholům Lužic. hor. Občas nás někdo mladší a rychlejší předejde. To je fajn, že nás je "v hoře" víc a ani nahoře nebudeme samy. Při svém úplně prvním výstupu jsem to ale zažila. Nikoho jsem cestou nepotkala. Nahoře byli jen dva lidé, ty jsem hned požádala o vrcholové foto a když odešli, měla jsem horu hodinu jen sama pro sebe. Další lidi jsem potkala cestou dolů hned pod vrcholem a pak jsem zase šla tu dlouhou cestu dolů úplně sama. Už jsem ale tak zvyklá. No a nám, jak jsme se blížily k vrcholu, inverze ukazovala čím dál, tím víc svoji nevlídnou tvář. Sice tam nebyla ani moc zima, nefoukalo, ale výhledy skutečně nic moc. Přesto jsem jich pár nafotila. Pak jsem poprosila jednoho turistu o společnou fotku. Usedly jsme na kamení, posvačily a vyměnily si telef. čísla. Ola se po sestupu zpět do sedla Klíče vydala opačným směrem než já - k N. Boru. A já opatrně sestupovala stejnou cestou. Bylo to dlouhé a docela ponuré - najednou bylo skoro šero a byla jsem moc ráda, když jsem se ocitla opět na louce a zrovinka vysvitlo na chvíli slunce. Ta hodina čas. posunu taky udělala své. Bylo mi jasné, že první vlak domů už nestihám, tak jsem se po silnici k nádraží courala a fotila kde co, ale stejně jsem si to čekání na vlak užila až do tmy. Euforii z výletu mi to ale nepokazilo. A nepokazily mi to ani moje bolístky, co se ozvaly hned po návratu domů. Však ty přebolí a já si to zase rozdám s další horou. Na řadě je Bezděz - vloni jsem nahoře nebyla, jen pod hradem.
Zobrazit Album (33)

CESTA DO FRANCIE IV.

Dovoluji si uvést poslední balíček fotek a dojmů z našeho NEJ výletu, který jsme mohly s H. absolvovat jen se štěstím. Delegátka CK nás totiž na druhý pokus dostala do zájezdu Poláků. Jelo se tam 2 hod. a měli jsme opravdu ukázkové počasí. Nejprve jsme navštívili malebné městečko Moustiérs Sainte Marie přilepené těsně pod vysokými rozeklanými skalami, známé především kostelíčkem vysoko ve skalách a pozlac. řetězem mezi dvěma vrcholy, nesoucím zlatou hvězdu. Je tam Muzeum fajánsu a na každém kroku obchůdek s ním a také s výrobky z levandule. Proplétali jsme se uličkami s typickou architekturou, fotili a nakupovali drobné dárky domů. Za nahlédnutí stál i kostel s pěknými vitrážemi a zvláštním vyosením oltářní části. Do hodiny jsme sešli zpět k autobusu a vyrazili konečně k tomu přírodnímu zázraku zvanému GRAND CANYON du VERDON. Patří mezi nejhlubší kaňony v Evropě a za miliony let jej vyhloubila ve vápencovém pohoří řeka Verdon. Nachází se na hranicích Provensálských a Přímořských Alp v Jižní Francii, asi 65 km na sever od Cannes. Začíná za městečkem Castellane a táhne se v délce asi 21 km až k umělému přehradnímu jezeru Lac de Saint Croix (Jezero Sv. Kříže). V některých místech je až 700 m hluboký a jeho téměř kolmé stěny jsou v nejužším místě pouhých 6 m od sebe. Dá se jím projet po proudu tyrkysově zbarvené řeky Verdon, ale je to místy dost náročný sjezd (syn to jel na raftu). My jsme si půjčili u jezera šlapadla a mohli se plavit proti proudu od ústí ř. Verdon do jezera až k bójkám a zase zpět - celkem 2 hod. pohodové plavby. Kaňonem vedou dvě turistické trasy - po dně i výše položená, kde se prochází uměle proraženými tunely (nejdelší až 750 m), je nutno mít čelovky, baterky a dobrou obuv, jezdí tudy i cyklisté (znám z vyprávění svých dvou kamarádek). Tůra po stezce dlouhé 14 km trvá 6 hod. Po obou stranách kaňonu vedou i silnice, jízda po nich je jen pro otrlé, ale vyhlídky dolů z několika "balcons" jsou vskutku dechberoucí. Kaňon byl poprvé prozkoumán franc. speleologem E.A. Martelem až v r. 1905. Plavba kaňonem byla skutečně vrcholným zážitkem naší dovolené, jakož i další 2 hod. cesty zpět nádhernou hornatou krajinou.
Zobrazit Album (35)

CESTA DO FRANCIE III.

Z více důvodů, které nebudu rozvádět, nám naše CK nedopřála ani jeden ze slibovaných fakultativních výletů, což bylo pro nás obě velikým zklamáním. Ale nevzdaly jsme to a delegátka CK nám byla nápomocná. Navrhla nám zapůjčení jízd. kol a 8 km cyklovýlet po bezpečné cyklostezce do Saint Tropez. Bereme to, jsme obě kolařky a v úterý již s batohy na zádech míříme k sídlu CK pro kola. Nezbytné úpravy ochotně provede manžel delegátky - vyzkoušeno - Hela ještě fasuje řetěz a zámek a vyrážíme s odhodláním na opačný konec kempu, kde cyklostezka začíná. Počasí nic moc, ale neprší. Po chvíli jízdy si vzájemně postěžujeme, že nás úzká sedla tlačí a Hela vytahuje deky, bez nichž nedá ani ránu. Sedla omotána, zajištěna igelitkou a jedeme mnohem pohodlněji dál. Za 3/4 hod. jsme na pokraji St. Tropez a vidíme sjezd k moři - Hela kurtuje kola a jdeme se posadit na schůdky na břehu a oddáváme se nekonečnému šplouchání vln - vždyť moře je tak krásné za každého počasí! Fotíme a po chvíli se vydáváme dál. Cyklostezka končí, musíme jet jak se dá - po vzoru jiných i po chodníku. Hela zajišťuje kola naproti Hotelu de Paris a proslulé četnické stanici. Bohužel z ní moc nevidíme, je obehnaná plotem a lešením. Prý bylo na čase, vloni již málem padala turistům na hlavu. Opět nezbytné focení a hurá do blízkého přístavu. Tam Hela po čichu míří rovnou k molu osobní přepravy. Rychle studujeme jízdní řády a podruhé bohužel - je po sezóně a pravidelné linky už nejezdí. Hela to nevzdává - opodál kotví parníček a je u něj kapitán a plavčík a na vývěsce informace o okružní plavbě zálivem. Rychlá domluva rukama-nohama, anglicko-francouzsky a ve 12 že vyplouvají. Každá 10 Euro. Máme tedy 3/4 hod. na prohlídku zbytku přístavu, historického středu města, nalezení WC, kol a přesun na molo. Není to sice moc daleko, ale cestou je tolik lákavých záběrů pro foťáky - jedna loď krásnější druhé, lidé, malíři, domy a uličky s nezaměnitelným koloritem a najednou jsme ztratily stopu ke svým kolům. Letíme jak splašené, Hela nedbá, že jdeme blbě a vzdalujeme se. Ptám se na cestu k hotelu Paris, už jsme poblíž, ale nevíme to, čas kvapí, já už to pomalu vzdávám, ale než Hela kola odemkne, dojdu také. Ona nasedá, nekouká vlevo vpravo a řítí se zpět k přístavu. Závora dole, kordón policistů před ní, svítí červená, ale Hela udělá jen "myšku" a tradáá!! Já tedy slézám, počkám na zelenou a spořádaně přejdu a nasednu až za závorou a tam na to taky šlápnu. Dojezd ve 12:03, čekají na nás, nezlobí se!! Ještě že jsme to měly domluvené "per huba". Šťastné jak blechy se naloďujeme a po chvíli vyplouváme vstříc dalšímu dobrodružství. Na volném moři jsou docela vlny a s naší lodičkou to chvílemi pěkně hází. Plavčík moderuje, co je vidět na pobřeží, ale má mikrofon málem až v krku a není mu moc rozumět. Nevadí, domyslíme si to. Fotíme na všecky strany a já dojdu potácivě i na záď vyfotit, jak se nám "práší za kočárem". Paráda, jsme ve svém živlu! Pak obrátka na širém moři a míříme opět do přístavu. Nezbytná fotka s kapitánem a "merci garcons!" Vymotáme se z přístavu na hlavní komunikaci a Hela objevuje parčík, kde složíme na chvíli své kosti, posvačíme a Hela si na uvolněné lavičce po zásluze dopřeje nezbytných "20". Pak jedeme dál a stavíme na břehu pod krásnými piniemi u mola motorových člunů. Na molu se vystřídáme na focení, opodál kotví pestrá loďka, zvěčníme ji a po chvíli další jízdy sjedeme na pláž k moříčku, zrovna se na chvíli vyčasilo. Je zde krásně, ale již posezónně liduprázdno. Sbíráme mušličky a kamínky. Opět vyrážíme a zdravíme se s partou z našeho zájezdu, co to jde pěšky. Dojedeme na místo, kde jsme prvně zastavily ráno a opět se tam usadíme, povyprávíme si, pokoukáme, rozloučíme se, sebereme pár pestrých kamínků na památku. Hela se pokouší dohodit do nedaleko kotvícího člunu. V závěru naší cesty trošku spurtujeme, neb začíná krápat a já jedu opravdu nalehko. Vracíme s díky kola a jdeme zdravě unavené do našeho domečku.
Zobrazit Album (37)

CESTA DO FRANCIE II.

Náš kemp Les prairies de la mer se nacházel u starobylého přístavu Port Grimaud, kde jsme byly s Helenkou jako doma, moc se nám tam v kteroukoliv denní či noční dobu líbilo. Je to vlastně taková malebná pevnost na laguně, obehnaná hradbou, uvnitř kotví spousta lodí, člunů a jachet, všeliké provenience, je tam typická provensálská architektura, restaurace, bary, pizzerie, obchůdky, náměstíčko, park, kostel s vyhlídkovou věží, na kterou jsme vylezly 95 schodů za fantastickým kruhovým výhledem. Byly jsme tam na tržišti a Hela tam chodila chytat signál wifi, aby mohla komunikovat přes internet. Většinou jsem ji také doprovázela, ona mailovala a já třeba sledovala na náměstíčku, jak hrají pétanque. S večerem a nasvícením, případně červánky, se to tam proměnilo přímo v pohádku. Ulice a pláže byly lemovány palmami a spoustou další středomořské zeleně, obzor zase horami. Nedaleko bylo městečko Grimaud s typickým provensálským koloritem a se zříceninou stejnojmenného hradu, kam jsme se jeden den vydaly na výlet ekovláčkem. Cestou jsme míjely piniové a olivové háje, porosty opuncií, oleandrů, ozdobných travin, granát. jablíček a dalších zástupců středomořské flóry.
Zobrazit Album (43)

CESTA DO FRANCIE I.

Těm, koho to zajímá, dlužím alespoň nějaké fotky z naší společné cesty s HČ za objevováním krás Azurového pobřeží a také hornaté části Provence - obojí ve Francii.
Bohužel, nelze stále vkládat popisky k fotografiím, takže prohlížejte galerii od konce, text doplním průběžně zde, nebo v komentářích.
Fotila jsem cestou ještě doma - nadchly mne Pálavské vrchy a jezera pod nimi. Zámek Mikulov. Dále se mi líbilo v Rakousku, kudy jsem jela poprvé - je to zkraje země větrných elektráren, též vinohradů, úpravných sídel s nezbytným kostelem. Viděla jsem poprvé při průjezdu i část Vídně, dále pak hory, HORY a VELEHORY (Alpy) v západu slunce - lesy a horské pastviny, vzorně obdělaná pole, vesnice, městečka i osamělé usedlosti rozseté po horách i dolinách, utěšená stádečka skotu. Toto jsem za jízdy nefotila pro špatnou již viditelnost. Itálie - vzbudila jsem se intuitivně ve 2 h. v noci a již jsem oči nezamhouřila. Po obou stranách se mi otevíraly neskutečně krásné pohledy na nočně osvětlená města a přístavy, střídající se s průjezdy nesčetnými tunely. Itálie, Monako a pak totéž ve Francii - náš autobus vlastně kopíroval pobřeží. Dojezd do kempu u Port Grimaud kolem osmé ráno - do mokra. Abychom nemuseli táhnout kufry blátem, vyložili nám je na autom. přívěs a dovezli k obydlí delegátky, kde jsme čekali i na uvolnění našich dočasných domovů. Naštěstí se tak stalo dříve, než bylo avizováno a nebylo to ani moc daleko. Kufry nám rozvezli. Neměly jsme to s HČ ani daleko k moři, tak naše první kroky vedly samozřejmě tam. Bylo bouřlivé počasí, všecko bylo v pohybu, nejen moře, ale i vegetace - na pláži především palmy - a stažené slunečníky. S večerem bouře sílila a taky parádně lilo, hromy třískaly, blesky křižovaly, ale my jsme to znavené po dlouhé cestě v našem útulném domečku na kolečkách šťastně zaspaly. O kus dále živly řádily mnohem více a způsobily velké materiální škody a ztráty na lids. životech. To jsme se dozvěděly dodatečně až ze starostlivých SMSek a mailů, protože jsme neměly v kempu wifi připojení. Hned druhý den bylo nádherně, tak jsme šly poprvé na pláž. Voda ale byla po bouři dosti ledová. Místo koupání jsme fotografovaly a mluvím-li za sebe, oddala jsem se zcela fascinaci MOŘEM.
Zobrazit Album (34)

Podzim

Pomalu se hlásí o slovo podzim. Užíváme posledních hřejivých slunečních paprsků, těšíme se spolu s motýly z posledních květů, ale cítíme i melancholii za ranních mlh a z blížících se plískanic. Sklízíme poslední plody své práce na zahradě, těšíme se, že přeci jenom najdeme i košíček hub a natrháme si šípky na zimu...
Zobrazit Album (24)

Máchovo jezero dnes

Dávám sem pár fotek z dnešní návštěvy u jezera. Bylo tam krásně, jako vždy, labuťátka vyrostla, ale už jsou jenom tři, jedno muselo již před časem nějak zahynout. Prvně jsem nafotila čtyři kousky. Dvě jsou šedavá a jedno bělavé, byli s nimi i oba rodiče. Na jezeře se jel nějaký závod - posádky na nafuk. člunech. Vůbec nemám přehled o akcích zde. Jen zítra vím, že je u hotelu PORT vinobraní a mám chuť na burčák :-).
Přidávám letošní první fotky od Máchova jezera. V poslední době tam ani nebývám tak často, jako dřív. Dnes jsem již měla absťák a s večerem se vyčasilo, tak jsem na svoje oblíbené místo na mostě přes zátoku zajela. Letošní první labuťí zahnízdění bylo bez výsledku, na podruhé se vylíhlo 7 labuťátek. Dnes bylo o dvě méně, ale zbylých pět se má k světu. Jezero je krásné v každém čase. Nakonec se dospělosti dožila jen tři mláďata. Naposledy jsem byla u jezera 23.5.2018 a bylo tam jako vždy krásně. Na pláži skoro nikdo, což o víkendu v současné době již letního počasí asi neplatí. O hnízdění labutí v zátoce letos bohužel nic nevím. Z důvodu nemoci jsem se tam moc často nedostala.
Zobrazit Album (39)

LÉTO na zahradě

Ve snaze to tady malinko oživit přidám nějaké fotky z naší letošní červencové zahrady. Díky suchu, i přes moji každodenní péči, jsou některé letničky dneska spálené (např. lobelky, verbeny) a jiné předčasně odkvetly (hvozdíky, skalničky, levandule). Kvetly nám a stále ještě kvetou další druhy lilií.
Zobrazit Album (20)

Zámek Stránov - Jizerní Vtelno

V neděli mne vzali mladí, co jsou u mne pár dní na dovolené, na výlet. Vnučky nám po obědě usnuly jako špalíky, tak jsme museli najít něco nedaleko a vybrali jsme zámek Stránov kousek za Mladou Boleslaví. A moc se nám tam líbilo. Zámek je to pohádkový a je obklopený krásným parkem vzrostlých stromů. Prohlídkový okruh není veliký, ale zajímavý a vnučkám (ale i nám dospělým) se velice líbilo Muzeum hraček, které je jeho součástí. Také jsme stihli ještě před prohlídkou vystoupat na ochoz zámecké věže za nádherným rozhledem a dát si kávu, či dortík v zámec. kavárně. Konají se zde také svatby a j. společenské a kulturní akce. Další zajímavostí je nedaleký impozantní historický železniční viadukt u žst. Krnsko. Zrovna probíhá oprava jeho pláště. Byli jsme též velice překvapeni, že zámek a nedaleký kostel povstal do současné krásy doslova z ruin.
Zobrazit Album (12)

Jedlová hora - návrat

Jedlová hora je místo, kde jsem byla mockrát a stále mám puzení se tam vracet. A letos jsem si již troufla. Bylo to těžší o to, že jsem šla sama, ale to jsem si raději moc nepřipouštěla. Kdo se bojí - nesmí do lesa - jedlí už tam sice moc není a hodně toho zničil před lety orkán Kiril, ale hora a hlavně výhledy z ní, jsou stále nádherné. Tak se vypravte k vrcholu se mnou. Fotky načítejte odzadu. Hora na posled. snímcích je KLÍČ. Věřím, že se tam také znovu vydrápu.
Zobrazit Album (23)

PRAHA

V minulých dnech jsem opakovaně navštívila matičku Prahu. Nejprve se zájezdem se seniory do Muzea K. Zemana na Kampě, plavbu lodí z Kampy ke Štvanici, procházku po Karlově mostě a nábřeží, která se bohužel změnila v nedobrovolnou štrapáci sem a tam při hledání zapark. autobusu a nakonec návštěvu zámku v Tróji. O víkendu jsem byla s rodinou vnuček na Výstavišti v Holešovicích na akci ke Dni dětí - pokoukala program, ve kterém starší vnučka vystupovala, různé atrakce a také jednu na stará kolena vyzkoušela.
Zobrazit Album (24)

Poděbrady

- jak jsem je zastihla v sobotu 25.4.2015 - byl krásný den, příroda tam byla hodně napřed, všude kvetly tulipány, magnolie a dokonce již i kaštan u zámku. U Labe bylo překrásně a jízda parníkem ve společnosti účastníků srazu i60 byla bezva.
Zobrazit Album (14)

Naše vzájemná setkání

Již jednou jsem slíbila, že vyhledám v archivu fotky ze všech našich vzájemných setkání. Marie mi to připomenula ;-), tak začínám.
P.S. Jelikož zde stále nelze popisovat fotky, bude to jen tak, jak mi to přijde pod ruku. Snad se poznáme a vzpomeneme si, kde a kdy to bylo.
Zobrazit Album (103)

Moje město

APRÍL

Apríla je podle kalendáře až zítra, ale má letos náskok.
Před minutkou svítilo sluníčko a teď se udělala tma jako v pytli a už to zase na nás padá. KROUPY!
Zobrazit Album (6)

Napouštění Máchova jezera

Nalezla jsem na netu tisk. zprávu, že jezero se již skutečně začalo napouštět, takže mne v poledne
neklamal zrak, když jsem v dáli viděla vodní hladinu. Těším se, až to začnu zase fotit.
Zobrazit Album (37)

Skautský jarmark 2014

Pejsci

Klepec

Vypouštění Máchova jezera

Po 6 letech se 1.10.2014 začalo s vypouštěním jezera. Dnes 9.10. jsem tam zajela na kole, abych to začala dokumentovat. Bylo tam neskutečně krásně a voda pomalu ustupuje.
Zobrazit Album (52)

KARLOVA STUDÁNKA 2014

nafotila jsem na 200 fotek, dělá mi problém vybrat do galerie tak akorát. Rozdělím to asi tématicky na STROMY, VODU, BUDOVY, PŘÁTELE
a fotky z výšlapu na PRADĚD.
Zobrazit Album (59)

Houby

Léto 2014

Týden s vnučkami -
zámek Zákupy, Jestřebí, lesopark, jezero, Vrchovany
Zobrazit Album (21)

V lesoparku

Naše město se může pochlubit zdařilou revitalizací lesoparku kolem tenisových kurtů. Včera jsem jej dílem projela, dílem prošla s fotoaparátem. A konečně jsem objevila i zbývající pohádkové lesní bytosti, které vytvořil zde známý umělec Bosambo. Takže je mohu znovu představit již kompletně, včetně hezkého doprovodného povídání o nich.
Zobrazit Album (17)

Dobruška-Orlické hory

Hopsa hejsa do Brandejsa...

Letecký den

MAKRO

Občas se mi podaří něco vyfotit na "makro" dříve mi to až tak nešlo, ale lepším se.
Zobrazit Album (28)

Jak jsme pálili čarodějnice...

Místa navštívená

Sem bych ráda dávala fotky z mnou navštívených míst - i z minulosti - pro vzpomínku.
Zobrazit Album (21)

Voda - rybníky - řeky

Vodu fotím ráda. U jezera jsem každou chvíli, tak má svoji galerii, ale rybníků a rybníčků je u nás naseto. Občas je svátek - dostanu se i k vodě tekoucí. No a MOŘE - tam kdybych se ještě dostala, tak bude mít taky svoji galerii...
Zobrazit Album (13)

Hrad BEZDĚZ

Dominanta mého kraje, taky moje láska, magneticky mne přitahuje a pokud lezu, tak tam lezu...někdy stačí jenom pod hrad...
Zobrazit Album (27)

Moje pečení a vaření

Já toho zas tak moc nenapeču a nenavařím, jen když čekám rodin. návštěvu.
Zobrazit Album (14)

MÁCHOVO JEZERO

Z tvých fotek Alenko jsem vytvořila filmeček a dala na yuotube a odkaz dávám zde.
Zobrazit Album (0)

Na skok v Praze

Jarmark

Dnes se konal tradiční skautský jarmark Dokské pověsti, rozsvítilo se vánoční osvětlení a vánoční strom našeho městečka.
Zobrazit Album (6)

Jezero

Zahrada a květiny

PŘIHLÁSIT SE || ZAREGISTROVAT SE (host)
© Miloslav Design 2013-2015
60K