» Galerie » Zoja

Galerie uživatele Zoja

Vesmír - zimní výjezd s Přírodní školou

Každý rok hned po vánočních prázdninách vyráží Přírodní škola do Střediska katolické mládeže Vesmír do Jedlové v Orlických horách.Výjezd je to kulturně-sportovní. Vždy se střídá den práce na projektech pro školní akademii a den na lyžích. Tedy pokud je sníh. Jinak celodenní horské tůry. Letos jsme měli štěstí, sníh vydržel až do pátku. Jen v sobotu bylo nutno zařadit pěší vycházku.
Vyrazili jsme v neděli 4. ledna vlakem do Rychnova pod Kněžnou, odtud pěšky na Jedlovou. Cesta byla příjemná, jen poslední úsek v hlubokém sněhu, po tmě a v mrazu už nám dal zabrat. Ale čekala na nás příjemně vytopená chata a dobrá večeře. V pondělí začala práce na programech pro Akademii. Také jsem se zapojila, když mne jeden student požádal, abych mu nahrála na diktafon nějaký příběh z minulosti, který se vztahuje k dnes už neexistujícímu místu. Na moje vyprávění vytvořil animovaný film.V úterý jsme celý den lyžovali. Já byla na sjezdovkách a dostala jsem přidělené družstvo deseti primánů.Bylo nádherně slunečno ale sjezdovky v Deštné jsou otočené na sever a tak jsme docela promrzli.Za to běžkaři si den nádherně užili. Na vrcholech zářilo sluníčko a nejzdatnější družstvo urazilo 40km. Ve středu pokračovala práce na projektech. Věnovala jsem se hlavně týmu, který tvořil kulisy pro představení Lotrando a Zubejda. To nacvičuje prima. A ve čtvrtek opět hurá na lyže. Napadl nový sníh, sice sluníčko už nesvítilo ale nebyl takový mráz a tak jsme si lyžování moc užili. V pátek mne poprosila skupina, která natáčela film Cesta na vesmír, abych jim zahrála jednu epizodní roli učitelky. A tak se ze mne stane i filmová hvězdy. Sice asi publikum vyděsím, neb mne při druhé scéně zabírali z profilu na detail, no ale co. Sobota byla trochu za trest. Strašně se oteplilo a už od pátečního večera lilo a lilo. Dopolední procházka měla blíž ke koupání než k turistice. Odpoledne mne navštívila dcera s rodinou - byli u babičky poblíž Náchoda. Kluci si vyškemrali aby mohli zůstat a jet s námi v neděli domů vlakem. A večer jsme si moc užili u ukázek z připravovaných divadel. Už se těším na Akademii a filmový večer.
Zobrazit Album (21)

Oprava

Každý rok hned po vánočních prázdninách vyráží Přírodní škola do Střediska katolické mládeže Vesmír do Jedlové v Orlických horách.Výjezd je to kulturně-sportovní. Vždy se střídá den práce na projektech pro školní akademii a den na lyžích. Tedy pokud je sníh. Jinak celodenní horské tůry. Letos jsme měli štěstí, sníh vydržel až do pátku. Jen v sobotu bylo nutno zařadit pěší vycházku.
Vyrazili jsme v neděli 4. ledna vlakem do Rychnova pod Kněžnou, odtud pěšky na Jedlovou. Cesta byla příjemná, jen poslední úsek v hlubokém sněhu, po tmě a v mrazu už nám dal zabrat. Ale čekala na nás příjemně vytopená chata a dobrá večeře. V pondělí začala práce na programech pro Akademii. Také jsem se zapojila, když mne jeden student požádal, abych mu nahrála na diktafon nějaký příběh z minulosti, který se vztahuje k dnes už neexistujícímu místu. Na moje vyprávění vytvořil animovaný film.V úterý jsme celý den lyžovali. Já byla na sjezdovkách a dostala jsem přidělené družstvo deseti primánů.Bylo nádherně slunečno ale sjezdovky v Deštné jsou otočené na sever a tak jsme docela promrzli.Za to běžkaři si den nádherně užili. Na vrcholech zářilo sluníčko a nejzdatnější družstvo urazilo 40km. Ve středu pokračovala práce na projektech. Věnovala jsem se hlavně týmu, který tvořil kulisy pro představení Lotrando a Zubejda. To nacvičuje prima. A ve čtvrtek opět hurá na lyže. Napadl nový sníh, sice sluníčko už nesvítilo ale nebyl takový mráz a tak jsme si lyžování moc užili. V pátek mne poprosila skupina, která natáčela film Cesta na vesmír, abych jim zahrála jednu epizodní roli učitelky. A tak se ze mne stane i filmová hvězdy. Sice asi publikum vyděsím, neb mne při druhé scéně zabírali z profilu na detail, no ale co. Sobota byla trochu za trest. Strašně se oteplilo a už od pátečního večera lilo a lilo. Dopolední procházka měla blíž ke koupání než k turistice. Odpoledne mne navštívila dcera s rodinou - byli u babičky poblíž Náchoda. Kluci si vyškemrali aby mohli zůstat a jet s námi v neděli domů vlakem. A večer jsme si moc užili u ukázek z připravovaných divadel. Už se těším na Akademii a filmový večer.
Zobrazit Album (0)

Naše výlety

Založila jsem si nové album na fotky z našeho toulání po okolí. A začnu tím vánočním a novoročním.
Zobrazit Album (41)

Můj adventní týden

Byla jsem od úterý v Praze. Nejprve jsem hlídala svoji nejmladší vnučku, bráškovi trhali nosní mandli a rodiče tam jeli s ním. Pak jsem navštívila některé své pražské kamarády, třeba jsem se viděla s Ančí, někteří si na ní ještě pamatují.Je to dcera kamarádky mulatky a jezdila k nám na prázdniny. Je z ní už krásná slečna. Také jsem strávila příjemné odpoledne se svojí "macechou" Miládkou. Trochu se protáhlo a po lahvince růžového vína jsem se potřebovala trochu vyvětrat a tak jsem se prošla večerní Prahou. Dorazila jsem domů v deset a čekalo mne pečení koláčků na sobotní návštěvu v Dětském domově v Pyšelích. Do postele jsem se dostala až v půl jedné a vstávala jsem už v šest. Do Domova jsem jela s Františkem a jedenácti studenty Přírodní školy.Na místě se k nám přidal ještě jeden absolvent PŠ. V domově byly převážně malé děti a několik větších, které jezdí i na dobrovolné akce PŠ. Cestou z nádraží mírně pršelo a tak jsme uvažovali o tom, co s dětmi budeme dělat. Jsou hodně živé. Podařilo se nám na dopoledne připravit hru s osmi stanovišti, které jsme rozestavěli po chodbách domova. Děti chodily po dvojicích a vždy je doprovázel jeden student PŠ. Hra se všem moc líbila a proběhla nevídaně v klidu. Po obědě jsme si s dětmi zazpívali v klubovně. Déšť se změnil v slabé mrholení a tak jsme po druhé hodině vyrazili na procházku. Větší děti a studenti si v lese za místním hřbitovem zahráli hru, při které hledali uschované bílé šátečky. Malé jsem si vzala já na hřbitov a tam jsme hledali rozsvícená světýlka. Po ukončení lesní hry jsme se přes městečko vrátili do Domova.Tady jsme si zahráli ještě pár her na poznávání pohádkových postav. A už byl čas se rozloučit.Byl to moc hezky prožitý den. Mně si moc oblíbil malý Martínek a vůbec nechtěl, abych odjela. Celý den se mne držel jako klíště. Kdyby byl v Domově sám, uvažovala bych o občasné pěstounské péči. Dělala bych mu náhradní babičku. Ale má tam už tři sourozence a brzy přibude další. Jeho maminka rodí každý rok a všechny děti odkládá do kojeneckého ústavu. Ani nedá souhlas k osvojení, jde o bílé děti, určitě by se pro ně adoptivní rodiče našli. Naše nesmyslné zákony jsou na takové lidi bezzubé. Stačí, že dětem pošle do domova jednou za čas pár omalovánek a nikdo na ni nemůže. Vůbec je nenavštěvuje ani si je nikdo z rodiny nebere. Vrátila jsem se unavená a na Martínka musím stále myslet.
V neděli jsme měli tradiční adventní rodinné setkání. Byly tam obě moje děti s rodinou a můj bývalý manžel. Dcera si dělala legraci, že to se hned tak nezažije.Toník totiž lyžoval v Rakousku a tak tam se mnou výjimečně nebyl. V pondělí jsem se s Toníkem vrátila do Mačic. Ale do Vánoc mne čeká ještě jedna cesta do Prahy. V pondělí pořádá Přírodní škola předvánoční koncert na kterém poprvé vystoupí školní orchestr. A v úterý má Tomášek se školkou představení Budulínek, které bude součástí vánoční besídky v Mečeříži a moc si přeje, abych tam byla. Tak, uznejte, to si nemohu nechat ujít.
Zobrazit Album (21)

Na kole do známých míst

Včera byl u nás nádherný slunečný den. Toník odjel na kontrolu k lékaři do Prahy a tak jsem ani nezatopila. Dopoledne bylo ještě chladno, tak jsem dokončila úklid domu po dětském nájezdu, naplnila pračku a začala se chystat na výlet. Letos jsme toho moc nenajezdili, ani obvyklý cyklotýden jsme neabsolvovali. Věnovali jsme se víc práci na domě a v létě vnoučatům. A tak jsem za celou sezonu nenavštívila ani všechna oblíbená místa v okolí. Rozhodla jsem se, že ještě doženu, co se dá. V poledne jsem vyrazila na jedno z oblíbených koleček. Absolvovala jsem ho před dvěma a půl roky s Alenkou ale autem.
Od domu jsem vyrazila směrem na Volenice, Ohrazenice, Tažovice, Zvotoky do Hoslovic. Na rozhlednu jsem tentokrát nevylezla ani ke mlýnu nesjela. Odpoledne jsou již krátká a já si chtěla hlavně vychutnat jedno z nejoblíbenějších míst.
Dobrš se svými dvěma kostelíky. Z Hoslovic jsem se vydala přes Drážov a vyjela u Dobršské tvrze. Práce na její rekonstrukci výrazně pokročily. Od tvrze jsem zajela k románskogotickému kostelíku Zvěstování Pany Marie. Hřbitov u kostelíka byl již dušičkově vyzdoben převážně bohatými chryzantémami všech barev. Prošla jsem hřbitovem do farní zahrady. Rostou na ní jabloně ale je vidět, že se o ni nikdo nestará. Krásná jablka byla spadaná na zemi, zalitovala jsem, že jsem si nevzala baťůžek :-). Sebrala jsem jedno krásné a s chutí se do něho zakousla. Nevzala jsem si nic k jídlu, myslela jsem, že narazím cestou na nějaký obchod. To jsem ale naivka, jako bych tu již osm let nežila! Chtěla jsem se posadit na lavičku pod lípu před kostelem ale zahlédla jsem na zápraží domku sedět bývalou paní učitelku z místní školy. Seznámila jsem se s ní před osmi roky, při své první návštěvě Dobrše. Zašla jsem ji pozdravit a ona mne vítala, jako starou známou. "To je dobře, že jste přijela, už mi bylo divné, že jsem vás tu v létě neviděla" Chvíli jsem se posadila k ní na schody, popovídaly jsme, pomazlila jsem se s koťátky a pak jsme se rozloučily " Tak zase zjara, dá-li Bůh", paní učitelce se blíží devadesátka. Moje poslední cesta v Dobrši vedla ke kapli sv. Jana a Pavla. Okolo kaple je prý také místo s pozitivní energií. Pro mne sice pozitivní není, vždy mne tam rozbolí hlava ale magické místo to určitě je. Třeba lípa hned vedle kaple měla včera ještě všechny listy úplně zelené. Kaple stojí na místě bývalého pohanského obětiště a byla postavena až po stavbě kostelíka, protože vesničané si raději udobřovali všechna bohy. Proto má tak malá obec kostely dva.
Byl čas vydat se k domovu. S Alenkou jsme ještě jely do Vacova, tomu jsem se tentokrát vyhnula. I tak jsem měla co dělat abych do setmění byla doma. Původně jsem chtěla jet nejkratší cestou téměř pořád z kopce ale nakonec jsem trochu zakufrovala a jela přes Maleč a tak si přidala nejvyšší bod včerejšího výletu. Z kola jsem slézala unavená ale nabitá krásnými dojmy a i ve snu jsem znovu projížděla barevnou podzimní krajinou Pošumaví.
1 - Tažovická Lhota
2 - měl být na konci - Pohled z Malče k Šumavě - už se šeří
3 - pastviny nad Mačicemi
4 - cestou do Vojnic
5 - rybníček u Ohrazenic
6 - nápis na bývalé škole v Zálesí - nyní turistická základna DDM Strakonice
7 - holubník
8 - pošumavské chaloupky
9 - Zvotoky
10- pastviny před Hoslovicemi
11- rozhledna Hoslovice
12- rybníček za Hoslovicemi
13- mokřiny u Drážova
14- cesta mezi Hoslovicemi a Drážovem
15- tvrz v Dobrši
16- Románskogotický kostel Zvěstování Panny Marie
17- zmrtvýchvstání v kostele
18- fara v Dobrši
19- hřbitov v Dobrši
20- paní učitelka
21- lípa u kaple sv. J a P
22- kaple sv. Jana a Pavla v Dobrši
23- březová alej v Zálesí
24- Zálesí
25- Zálesí
26- Už jsem doma

Zobrazit Album (26)

Nejen Karlova Studánka

V Karlově Studánce už se toho nedalo nafotit víc, než sem dala děvčata. Pobyt byl fajn a ráda jsem se zase se všemi zúčastněnými viděla. Než jsem vyrazila do Studánky, byla jsem na víkend s PŠ ve Svatém Jánu pod Skalou a když jsem se vrátila tak na křtu nové knížky, kterou dal dohromady ředitel PŠ za pomoci řady dalších, hlavně pamětníků a sestry hlavního hrdiny. Graficky knihu zpracoval letošní maturant PŠ Filip. Knížka se jmenuje Princ se žlutou hvězdou a vypráví o osudu Petra Ginze, chlapce ze smíšené pražské rodiny, který zahynul ve čtrnácti letech v Osvětimi. Je doplněna řadou jeho textů, kreseb a dobových fotografii. Křest probíhal na historické lodi Nepomuk, která je zakotvena v přístavišti pod Karlovým mostem. Na závěr byla ještě večerní dvaceti minutová plavba po Vltavě v menších loďkách.
Zobrazit Album (23)

Podzimní putování

Na úvodním výjezdu s Přírodní školou jsme putovali pěšky s batohy na zádech z Malých Žernosek do České Lípy. První dva dny bylo hodně pošmourno, první noc jsme stavěli stany v dešti. A krásné výhledy na České středohoří se moc nekonaly. Ale od středy se počasí vylepšilo a druhou část jsme si moc užili. Nejromantičtější byla třetí noc. To jsme si stany postavili v areálu hradní zříceniny Helfenburk. Koupání v Holanech bylo také fajn. Mile mne překvapil i průchod soutěskou Peklo u České Lípy. Téměř všechny chodníčky i mosty jsou opravené. Na závěr cesty jsem se ještě zastavila v Doksech u Alenky.
Obrázky se nahrály obráceně - takže začátek cesty je poslední :-)
Zobrazit Album (19)

V Krásné Lípě je krásně...

V pátek jsem se vrátila z pobytu s Přírodní školou v Krásné Lípě. Jako každoročně prvních čtrnáct dní v červnu probíhala Expedice, tentokrát ve Šluknovském výběžku. Základnu jsme měli mezi Krásnou Lípou a Krásným Bukem v objektu Ochránců přírody. Protože nejstarší třída měla již po maturitách, bylo vytvořeno jen šest expedičních skupin. Již tradičně "Biologie", "Krajina", "Technické památky" a "Sociologie". Nové byly skupiny "Hřbitovy" - skupina vyhledávala na místních hřbitovech zajímavé hroby buď historicky nebo umělecky a zkoumala, jak se v těchto místech projevovala historie oblasti. Nejvíce jsem spolupracovala s šestou skupinou s pracovním názvem "Společně". Ta připravila a nacvičila ve spolupráci s vrstevníky z Romského sdružení Čačipen "divadlo" podle vzpomínek starších romských členů sdružení na jejich dětství. Toto představeni sehráli ve čtvrtek na hřišti nízkoprahového klubu T pro ostatní skupiny a zájemce z Krásné Lípy.
Zobrazit Album (26)

Zimní dovolená v Savojských Alpách

Milí přátelé, jsem stále v jednom kole. Přírodní škola, vnoučata, cestování... Moc času na počítač mi nezbývá. Zítra zase jedu do Prahy hlídat. Ale dnes bych se s vámi chtěla podělit o fotky ze zimní Francie, když u nás zima absentuje. Vyrazili jsme za lyžováním třetí týden v lednu, tentokrát do střediska Les2Alpes. Hlavním důvodem, proč jsme volili Francii a asi tam teď budeme jezdit častěji, je to, že Toník již lyžuje zadarmo. V řadě středisek tam mají permanentku pro lyžaře nad 75 let zdarma. Počasí bylo střídavé, tři dny jsme si krásně zalyžovali, dva dny se dalo pro oblačnost - mlhu- jezdit jen půl dne a jeden den bylo tak hnusně, že jsme lyže vůbec neobuli. Alespoň jsme měli čas navštívit i jiné zajímavosti v okolí. Nejprve ledovou jeskyni téměř na vrcholku střediska. Bylo v ní mnoho ledových soch. Na celý "nelyžovací" den jsme vyrazili lanovkou do typické horské vesničky Venosc. Klesli jsme z místa ubytování o 700m a ocitli jsme se v uzavřeném kotli mezi horami vysokými přes 2000m. Jen na jedné straně byl úzký průsmyk, kterým vytékala z údolí říčka. Myslím, že mnoho slunce si v této vesnici neužijí ani v létě. Celou cestu Savojskými Alpami mne překvapovalo, na jakých místech si lidé dokázali v minulých dobách vybudovat svá sídla a přemýšlela jsem o tom, co je k tomu během 14.století vedlo. Snad dolování rud? Pod vesničkou Venosc je oslí farma a malé muzeum chovu oslů, kteří byli dříve nenahraditelnými pomocníky horalů. V podvečer jsme se, po procházce údolím, vrátili do vesničky a vychutnávali si její atmosféru za večerního osvětlení. Tahle dovolená byla fajn a ani Toník nebyl mrzutý z toho, že nemohl na sjezdovkách "nachrtit" více kilometrů.
Zobrazit Album (36)

Silvestr 2013

Již dvacet devět let pořádá spolek z Podmokel silvestrovský výstup na kopec Sedlo. Od roku 2009 je na něm zásluhou Sdružení pro obnovu rozhledny krásná dřevěná rozhledna. My vyrazili o Silvestru na tento výstup poprvé. Nevyráželi jsme ale ani z Podmokel ani z Kašperských hor ani z Albrechtic. Vybrali jsme si cestu z parkoviště pro hrad Kašperk a po červené značce jsme vystoupali na Sedlo. Účast byla asi letos rekordní díky počasí. V nížině vládla mlha ale už v Nezdicích bylo sluníčko. To nás provázelo po celou cestu. Když jsme se dost pokochali pohledy z rozhledny, sešli jsme k penzionu Pod Sedlem do Albrechtic. Tam se pořádají každoročně vepřové hody. Pochutnali jsme si na zabijačkových specialitách a svařeném vínku a vydali se na zpáteční cestu k autu. Byl to moc vydařený výlet a asi se stane naší tradicí na Silvestra i dalších letech. Na Nový rok už naštěstí mlha od nás zmizela a tak se můžeme kochat pohledy na stromy obalené jíním a doufat, že napadne sníh. Pro nás je zima bez sněhu smutná. Už se totiž těšíme na běžky.
Všem vám přeji krásný rok 2014 ve zdraví a bez velkých starostí.
Zobrazit Album (16)

Moje vánoční chlubení

Letošní Vánoce nejsou moc typické. Zima nikde ale zato nádherné sluníčko. Byli jsme zde sami a tak jsme každý den vyrazili na výšlap. Na Štědrý den po okolí ( na opravu té kapličky jsme vloni udělali sbírku a už je krásně vynovená), na Štěpána na Chlum (tam bylo trochu zimě, je to vysoko)a včera tradičně na vánoční koncert do Strašína. Na Silvestra se pořádá pravidelný výstup na Sedlo, tak pokud počasí vydrží, vyrazíme i tam. Stromeček jsme opět museli zavěsit na trám, jinak by před kočičkami neobstál. Ale i tak je téměř nemožné uchránit vánoční výzdobu. Jen se otočíme, nejmladší člen naší smečky už je na stole.
Zobrazit Album (17)

Jeseníky první týden v prosinci

První týden v prosinci jsem byla se svojí sestrou a Květkou ze šedesátky na týden v Jeseníkách. Počasí nám docela přálo, bydlely jsme těsně za hranicí Velkých Losin v rekreačním areálu Losinka. Se sestrou jsme pomocí vláčku a autobusu prozkoumaly další část Jeseníků. Jeden den jsme vyrazily busem na Červenohorské sedlo a odtud pěšky do Koutů nad Desnou. Zpět jsme jely vláčkem. Další den jsme pěšky vyrazily přes Velké Losiny do Loučné nad Desnou a zpět opět vlakem. A poslední den autobusem do Jeseníku, pěšky přes Lázně Lipová do Ramzové a odtud vlakem přes Šumperk s večerní procházkou zpět. Ve Velkých Losinách jsme navštívily též jedinou ještě funkční papírnu v České republice na výrobu ručního papíru. Součástí výroby je i muzeum a prodejna výrobků. Papírna začala pracovat koncem šestnáctého století a výroba v ní stále trvá.V rámci pobytu jsme měly i perličkovou lázeň a masáž lávovými kameny, byla to fajn relaxace po horských tůrách. Fotky nejsou super kvalitní, mám porouchaný foťák tak jsem musela fotit jen mobilem.
Zobrazit Album (32)

Hlavní města Evropy

Víte kolik států a hlavních měst má současná Evropa? Všelijakým rozdělováním větších celků je jich už čtyřicet pět. Vkládám fotky těch, které už jsem navštívila. Je jich sedmnáct. Kupodivu jsem nikdy nebyla v Bratislavě, tu jsem jen dvakrát projížděla. Máme ještě co dohánět.
PS - fotky Moskvy a Kyjeva jsem si vypůjčila z internetu. Byla jsem tam v roce 1984 a žádné fotky nemám.
Zobrazit Album (30)

Kutná Hora

Přidávám pár fotek k dokreslení Růženčina povídání o Kutné Hoře. Na fotografiích je katedrála a kostnice v Sedlci, kostel sv. Jakuba i kostel sv. Barbory. Samozřejmě i Vlašský dvůr, o kterém se v článku také mluví. Nakonec ukázka, jak vypadaly štoly ve stříbrných dolech.
Když jsme byli v Kutné Hoře, tak se počasí střídalo, od příjemného polojasna až po deštivo. Je to znát i na fotografiích.
Zobrazit Album (18)

Telč a okolí

K vytvoření tohoto alba mě inspiroval Tip na výlet přidaný Knihomilkou. Na prvních čtyřech obrázcích je Telč, na dalších dvou Roštejn, pak klášter premonstrátů v Nové Říši, pět obrázků z Dačic a pět obrázků ze Slavonic. Přidala jsem na konec ještě jednu fotku z náměstí v Telči.
Zobrazit Album (18)
PŘIHLÁSIT SE || ZAREGISTROVAT SE (host)
© Miloslav Design 2013-2015
60K